Kyselina heptadekanová

Kyselina heptadekanová, též nazývaná kyselina margarová, je nasycená mastná kyselina se vzorcem CH₃(CH₂)₁₅COOH. Vyskytuje se v mléčném tuku hlodavců^[3] a ojediněle i v jiných tucích, ovšem v žádném z nich není přítomna ve větších koncentracích.^{[4][pozn. 1]} Soli a estery této kyseliny se nazývají heptadekanoáty.

Kyselina heptadekanová
strukturní vzorec
model molekuly
Obecné
Systematický název	heptadekanová kyselina
Ostatní názvy	kyselina heptadecylová[1]
Anglický název	heptadecanoic acid margaric acid
Německý název	Heptadecansäure
Funkční vzorec	CH3(CH2)15COOH
Sumární vzorec	C17H34O2
Vzhled	bílé krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS	506-12-7
ChEBI	32365
SMILES	O=C(O)CCCCCCCCCCCCCCCC
InChI	InChI=1S/C17H34O2/c1-2-3-4-5-6-7-8-9-10-11-12-13-14-15-16-17(18)19/h2-16H2,1H3,(H,18,19)
Vlastnosti
Molární hmotnost	270,45 g/mol
Teplota tání	61,3 °C (334,4 K)
Teplota varu	227 °C (500 K) (100&mmHg)
Hustota	0,853 g/cm3
Bezpečnost
GHS07 [2] Varování[2]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ názvu „margarová“ a margarin

Jako „kyselinu margarovou“ původně pojmenoval roku 1813 Michel Eugène Chevreul látku, která krystalizovala v podobě perliček, podle varianty řeckého slova pro perlu – margaron. Chevreul pak objevil také kyselinu stearovou a z obou názvů bylo odvozeno označení pro voskovité látky margarin a stearin, uvedené např. ještě v románu Tajuplný ostrov (1875)^[5].

Už v polovině 19. století se zjistilo, že domnělá kyselina margarová je směs kyseliny stearové a palmitové ^[1]. Voskovitá látka se později (většinou bez ohledu na podíl palmitové kyseliny) označuje jako stearin.

Uvolněný název „margarová kyselina“ byl pak druhotně použit pro kyselinu heptadekanovou, která má podobnou molární hmotnost. Název „margarin“ pak byl roku 1869 recyklován jako název pro náhražku másla.