Laborec (kníže)

Kníže slovanského kmenového svazu Bílých Chorvatů, padl v roce 896 při útoku maďarských kmenů nedaleko dnešního Užhorodu. From Wikipedia, the free encyclopedia

Laborec (kníže)
Remove ads

Laborec (rusínsky Лаборець, ukrajinsky Лаборець; datum narození a datum úmrtí v 9. století) byl legendární kníže raně feudálního státu slovanského kmenového svazu Bílých Chorvatů, žijících mezi řekami Tisa a Dunaj. Základem obrany tohoto státu byl hrad na místě nynějšího užhorodského zámku (castrum Hung). Podle středověkých pověstí na něm vládl právě kníže Laborec.

Stručná fakta Narození, Úmrtí ...
Remove ads

Životopis

Historici předpokládají, že kníže Laborec vládl v době panování Svatopluka I. ve Velkomoravské říši (871 – 894), Olega v Kyjevské Rusi (879 – 912) a Symeona I. v první bulharské říši (893 – 927). Existuje předpoklad, že se kníže Laborec podřídil Svatoplukovi a platil mu daně. Také Symeon I., který rozšiřoval svou moc na sever, se snažil podřídit si Svatopluka.

Jméno knížete Laborce se poprvé objevuje v uherské kronice Anonyma (Gesta Hungarorum) z 12. století. V ní se uvádí, že se v roce 896 kníže Laborec postavil proti útokům uherských kmenů zpoza karpatských hor, v čele s Arpádem.[1][2][3] V překladu:

Kníže Almoš se svou družinou přišel k pevnosti Hung, aby ji dobyl. Když začal stavět tábor u hradeb, tehdy velitel této pevnosti, kterého nazývali Laborec a v jejich jazyce byl kníže, dal se na útěk a chtěl se dostat do opevnění Zemlum (Zemplínsky hrad na Zemplíně, předpokládá se, že v současných Michalovciach). Vojáci ho pronásledovali a u řeky Sviržava ho chytili a tam ho na provaze uškrtili. Od toho dne nazvali řeku jménem Laborec. Tehdy kníže Almoš se svými lidmi vešel do pevnosti Hung, obětoval bohům velké oběti a hodovali 4 dny.

Příběh z Anonymovi kroniky je ovšem jenom legenda.[4] V regionu Horní Tisa, která v té době patřila k Podkarpatské Rusi, ovšem skutečně existovali kmenoví vůdci, kteří byli poraženi v průběhu maďarských vpádů do střední Evropy.

Remove ads

Odraz v kultuře

Jméno Laborec našlo široký význam v paměti rusínského národa. Existují o něm legendy a písně. Užhorodský historik Michail Lučkaj řekl slovenskému spisovatelovi Bohuslavovi Nosákovi-Nezabudovovi, který o něm později napsal první historickou pověst Laborec (Laborec – rusynska povisť). Kníže Laborec byl tématem dalších uměleckých děl: Anatolij Kralickij – Kňaz Laborec, Jevgenij Andrejevič Fencik – Pokorjenije Užgoroda (česky Dobytí Užhorodu), Marijka Podgorjanka – Kňaz Laborec, Vasiľ  Stepanovič Grenža-Donskij – Kňaz Laborec a další...

Socha knížete je umístěna nad obcí Habura. Je vysoká přes pět metrů a stojí na téměř dvoumetrovém podstavci z kamene.[5] Autorem sochy je akademický sochař Ján Ťapák.[6] V podstavci pod sochou je umístěna schránka s hlínou ze 106 rusínských vesnic, která symbolizuje jednotu Rusínů.[7][8]

V červenci 2017 darovala nadace Drevený kostolík repliku sochy knížete Laborce Muzeu rusínské kultury v Prešově.

Remove ads

Reference

Externí odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads