Labské údolí v Drážďanech

Labské údolí v Drážďanech je bývalá památka světového dědictví UNESCO. Údolí je osmnáct kilometrů dlouhé a od 500 m do 3 km široké^[1] a vine se přes Drážďany a v jejich blízkém okolí. Na území této kulturní krajiny se nachází četná historická sídla jako Loschwitz nebo Pillnitz.

Labské údolí v Drážďanech (vyřazeno v roce 2009)
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	Německo Německo
Souřadnice	51°2′59″ s. š., 13°48′48″ v. d.
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	ii, iii, iv, v
Odkaz	1156 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	2004–2009 (neznámé zasedání)
V ohrožení	2006–2009

Vyřazení ze seznamu

Most, jehož výstavba vedla k vyřazení labského údolí ze seznamu světového dědictví UNESCO

Otázka přemostění Labe v místech chráněné kulturní krajiny se v Sasku diskutovala již delší dobu. Důvodem pro vybudování mostu v těchto místech bylo hlavně odlehčení dopravy ve vytíženém centru Drážďan.^[2] Předložený plán mostu však odmítla organizace UNESCO s tím, že by most narušil siluetu města, kterou se podařilo obnovit i díky náročnému znovuvystavění kostela Frauenkirche,^[3] který byl zničen během druhé světové války při bombardování Drážďan.

Roku 2005 proběhlo mezi obyvateli Drážďan referendum, ve kterém se 68 % obyvatel vyjádřilo pro stavbu mostu. Přednost rozhodnutí referenda před rozhodnutím UNESCO potvrdil i německý ústavní soud.^[4] V roce 2006 byla památka přijata na seznam světového dědictví v ohrožení a hrozilo nebezpečí, že UNESCO vyškrtne památku ze seznamu světového dědictví úplně.

Když Výbor pro světové dědictví UNESCO v červnu 2007 rozhodl o zachování drážďanského údolí Labe na seznamu světového dědictví, zároveň vyzval německou stranu, aby předložila jiný, alternativní návrh na přemostění Labe, který by respektoval výjimečnost daného místa.^[5] Organizací UNESCO navrhovaný tunel byl však Němci odmítnut s poukazem na vyšší náklady a ekologické škody při jeho ražení a v listopadu 2007 začali stavět most, podle nového plánu značně zeštíhlený.^[6]

Výbor pro světové dědictví UNESCO proto v roce 2009 na zasedání ve španělské Seville rozhodl o vyřazení památky ze světového dědictví. Jedná se teprve o druhou památku, kterou tento osud postihl,^[2][6] a vůbec první vyřazenou kulturní památku (předchozí vyškrtnutá památka byla přírodní, a to rezervace přímorožců arabských v Ománu).^[7]

Pro vyškrtnutí památky hlasovalo 14 z 21 členů výboru, 5 přitom bylo proti a 2 hlasy nebyly platné.^[7]