Ladislav Novák (sochař)
český sochař From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Ladislav Novák (17. března 1908 Kladno Motyčín[1] — 28. října 1994 Praha) byl český sochař, malíř, grafik a vysokoškolský pedagog, zasloužilý umělec. Autor mnoha soch ve veřejném prostoru, zejména v Kladně.
Remove ads
Život
Po ukončení obecné školy v Motyčíně (1914–1920) a měšťanské školy v Kladně (1920–1921) se vyučil malířem pokojů. V letech 1930–1931 studoval na Ukrajinské akademii v Praze, v letech 1932–1936 pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze studiem sochařství u Otakara Španiela. V letech 1936–1940 působil v rámci uměleckého sdružení Tvorba, v roce 1940 se stal členem Umělecké besedy. Po 2. světové válce byl krátce odborným asistentem prof. Karla Lidického na katedře sochařství a plastiky Pedagogické fakulty UK, v letech 1964–1968 působil na Střední uměleckoprůmyslové škole (Škole uměleckých řemesel) v Brně. V roce 1968 nastoupil po Karlu Lidickém jako vedoucí na katedru sochařství a plastiky Pedagogické fakulty UK, kde působil do roku 1972, kdy odešel do penze.[2][3]
Vedle monumentálních plastik pro veřejný prostor vytvářel drobnější sochařská díla, reliéfy, pamětní desky, ale zabýval se i malbou, kresbou a grafikou. Zemřel po krátké těžké nemoci v roce 1994, pohřben je na Vinohradském hřbitově v Praze.[2]
Remove ads
Ocenění
- 9. 5. 1953 Laureát státní ceny Klementa Gottwalda
II. stupně za výjimečný sochařský počin - 1. 5. 1968 titul zasloužilý umělec
- 17. 3. 1988 Čestné občanství města Kladna[4]
Dílo
- 1954: bronzové Sousoší Hornictví s Váňovým kamenem (z roku 1854) v parčíku u gymnázia na náměstí Edvarda Beneše
- pískovcový pomník Obětem fašizmu před školou Na Amálce symbolizuje utrpení lidických žen a padlé bojovníky ilegálního hnutí na Kladensku, odhalený 22. září 1960, žena a umírající spoutaný muž v nadživotní velikosti, pískovcové sochy na žulovém podstavci obklopuje osm kamenů se jmény koncentračních táborů, s Jaroslavem Perglem.
- pamětní deska spisovatelky Marie Majerové
- pamětní deska Antonína Janouška
- Kročehlavská sídliště zdobí řada domovních znamení
- díla na přehradě Orlík
- alegorická kompozice Vznik elektrické energie
- Tavič ve vstupní hale plzeňského nádraží (sádra, úprava povrchu imituje patinovaný bronz, sokl z umělého kamene)[5]
- kolem 1960: Tři grácie / Mládí, zdraví, krása (mramor) v poděbradském lázeňském parku před hotelem Zámeček
- výzdoba průčelí podolské vodárny v Praze, kde dvě ženské postavy představují řeky Vltavu a Otavu
- plastika Mateřství ve Skopji
Výstavy
- 2024 Ladislav Novák – Kladenské dílo (příběh, skici, obrazy), Středočeská vědecká knihovna v Kladně (výstava u příležitosti 30. výročí úmrtí představila kontext vzniku jeho děl pro kladenský veřejný prostor, včetně nikdy nevystavovaných skic a plánů ze sbírky Jaroslava Pergla)[6]
- 2011 Sochy, obrazy a grafiky Ladislava Nováka, Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích
- 1987 Ladislav Novák – sochy, obrazy, kresby, kladenský zámek (bilanční výstava uspořádaná Okresním museem Kladno a podnikovým výborem SSM POLDI – SONP BSP, atelier závodu 10 POLDI SONP Kladno)[2]
- 1976 Ladislav Novák – plastiky a kresby, galerie Díla ČFVU Zlatá lilie, Praha (výstava interiérových plastik, reliéfů a kreseb)[7]
Remove ads
Galerie
mramorová socha Tři grácie před lázeňským Hotelem Zámeček v Poděbradech
tavič ve vstupní hale plzeňského nádraží (cca 1960)
socha Vltavy na průčelí podolské vodárny
Váňův kámen, detail bronzových postav sousoší
Pomník obětem 2. světové války v Kladně u Amálky, pískovec na žule
pamětní deska s reliéfním portrétem Marie Majerové v kladenských Kročehlavech
.jpg)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads