Leopold IV. Anhaltský

Leopold IV. Anhaltský (též Leopold IV. Fridrich, 1. října 1794, Dessau – 22. května 1871, tamtéž) byl princ askánský a vévoda Anhaltska.

Leopold IV. Anhaltský
Princ askánský a vévoda Anhaltska
Leopold IV. Anhaltský
Narození	1. října 1794 Dessau
Úmrtí	22. května 1871 Dessau
Předchůdce	Leopold III.
Nástupce	Fridrich I.
Manželka	Bedřiška Vilemína Pruská
Potomci	Bedřiška Amálie Anežka, Fridrich, Marie Anna
Rod	Askánci
Dynastie	Anhaltští
Otec	Fridrich Anhaltsko-Desavský
Matka	Amálie Hesensko-Homburská
Příbuzní	Luisa Anhaltsko-Desavská, Augusta Anhaltsko-Desavská, Prince Wilhelm of Anhalt-Dessau, Jiří Bernard Anhaltsko-Desavský a Fridrich August Anhaltsko-Desavský (sourozenci) Marie Sasko-Altenburská a Georg Prinz von Sachsen-Altenburg[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od roku 1817 do roku 1853 byl vévodou Anhaltska-Desavska, následně od roku 1847 do roku 1853 také vévodou Anhaltsko-köthenským a od roku 1835 do roku 1863 byl pánem spojeného vévodství Anhaltsko-Desavsko-Köthensko. Nakonec se od roku 1863 stal i vévodou sjednoceného Anhaltska.

Život

Leopoldova manželka Bedřiška Vilemína

Leopold se narodil v Dessau dne 1. října 1794 jako nejstarší syn Fridricha, dědičného vévody Anhaltska-Desavska, a jeho manželky, lankraběnky Amálie Hesensko-Homburské, dcery Fridricha V. Hesensko-Homburského. Jeho otec se nikdy vévodou nestal, zemřel totiž ještě před svým otcem, Leopoldovým dědečkem; Leopoldem III. Anhaltsko-Desavským. Po smrti Leopolda III. tedy převzal veškeré tituly až jeho vnuk, právě Leopold IV. Byl znám jako milovník literatury, roku 1820 přijal na post zámeckého knihovníka v Dessau básníka Wilhelma Müllera.

Vláda

Po smrti Leopolda III. byl oficiálně 9. srpna 1817 prohlášen vévodou Anhaltsko-desavským. Leopold měl již v té době vlivné přátele, například vlivného německého státníka Christiana Rastera.

Během revoluce v roce 1848 byl dne 29. října 1848 nucen podepsat ústavu pro Dessau. Nicméně, 4. listopadu 1849 byla stejně zrušena a nahrazena novou verzí až v říjnu roku 1859.

Dne 27. listopadu 1847 zdědil vévodství Anhaltsko-Köthensko od svého vzdáleného příbuzného, vévody Jindřicha. V květnu 1853 pak s Anhaltsko-bernburskými uzavřel smlouvu, jejímž výsledkem bylo spojení těchto dvou vévodství, čímž vzniklo Anhaltsko-Desavsko-Köthensko. Po smrti jeho dalšího vzdáleného příbuzného, Alexandra Karla, dne 19. srpna 1863, zdědil Leopold i Anhaltsko-Bernbursko. 30. srpna 1863 pak oficiálně převzal titul vévoda anhaltský. Stalo se tak po více než 280 letech, jelikož Jáchym Arnošt Anhaltský (1536-1586) byl před Leopoldem IV. posledním držitelem titulu vévoda Anhaltska. Jeho titul ale nebyl dědičný, proto si jeho synové Jan Jiří, Kristián, Augustus, Rudolf a Ludvík, mezi sebou celé Anhaltsko rozdělili.

Leopold zemřel v Dessau dne 22. května 1871 ve věku 76 let, jeho následníkem se stal syn Fridrich.

Manželství a potomci

Dne 18. dubna 1818 se v Berlíně Leopold oženil s Bedřiškou Vilemínou Pruskou (1796-1850), dcerou Ludvíka Karla Pruského a jeho manželky Frederiky Meklenbursko-Střelické. Jejím strýcem tedy nejenže byl Fridrich Vilém III., ale zároveň měla nevlastního bratra Jiřího V. Hannoverského. Leopold s Bedřiškou měli šest dětí, přičemž pouze tři se dožily dospělosti.^[2]

• Bedřiška Amálie Augusta (28. listopadu 1819 – 11. prosince 1822), zemřela mladá
• Anežka Anhaltsko-Desavská (24. června 1824 – 23. října 1897), ⚭ 1853 Arnošt I. Sasko-Altenburský (16. září 1826 – 7. února 1908), sasko-altenburský vévoda
• Syn (*/† 3. srpna 1825)
• Syn (*/† 3. listopadu 1827)
• Fridrich I. (29. dubna 1831 – 24. ledna 1904), anhaltský vévoda, ⚭ 1854 Antonie Sasko-Altenburská (17. dubna 1838 – 13. října 1908)
• Marie Anna (14. září 1837 – 12. května 1906), ⚭ 1854 Fridrich Karel Pruský (20. března 1828 – 15. června 1885)

Vývod z předků

Leopold I. Anhaltsko-Desavský

Leopold II. Maxmilián

Anna Luisa Föhsová

Leopold III. Anhaltsko-Desavský

Leopold Anhaltsko-Köthenský

Gisela Anežka Anhaltsko-Köthenská

Bedřiška Henrietta Anhaltsko-Bernburská

Fridrich Anhaltsko-Desavský

Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský

Bedřich Jindřich Braniborsko-Schwedtský

Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská

Luisa Braniborsko-Schwedtská

Leopold I. Anhaltsko-Desavský

Leopoldina Marie Anhaltsko-Desavská

Anna Luisa Föhsová

Leopold IV. Anhaltský

Kazimír Vilém Hesensko-Homburský

Fridrich IV. Hesensko-Homburský

Kristína Šarlota zo Solms-Braunfelsu

Fridrich V. Hesensko-Homburský

Fridrich Vilém zo Solms-Braunfelsu

Ulrika Luisa zo Solms-Braunfelsu

Žofie Magdalena zo Solms-Laubachu

Amálie Hesensko-Homburská

Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský

Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský

Šarlota z Hanau-Lichtenbergu

Karolína Hesensko-Darmstadtská

Kristián III. Falcko-Zweibrückenský

Karolína Falcko-Zweibrückenská

Karolína Nasavsko-Saarbrückenská