Leopold V. Habsburský
pasovský a štrasburský biskup From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Leopold V. Habsburský (9. října 1586 Štýrský Hradec – 13. září 1632 Schwaz) byl rakousko-tyrolský arcivévoda, biskup pasovský a štrasburský.
Remove ads
Rodina
Byl třetí ze čtyř přeživších synů arcivévody Karla II. a jeho ženy a zároveň neteře, bavorské princezny Marie Anny. Vyrůstal obklopen mnoha sourozenci, mezi nimiž byli pozdější císař Ferdinand II., polská a švédská královna Anna, španělská královna Markéta, polská královna Konstance, toskánská velkovévodkyně Marie Magdalena, nebo vratislavský biskup Karel.
Hodnosti
S Leopoldem se už od útlého mládí počítalo jako s duchovním a tak se ve svých 12. letech stal biskupem pasovským a o rok později koadjutorem ve štrasburské diecézi. Roku 1607 byl jmenován biskupem ve Štrasburku. Nikdy však nebyl vysvěcen na kněze ani na biskupa. V roce 1619 se stal místodržícím v Tyrolsku a Předních Rakousích. Roku 1623 získal vládu části Horních Rakous a o tři roky později se stal v těchto zemích dědičným pánem. Jako svého kancléře v Tyrolsku, si vybral Viléma Bienera, který v té době patřil mezi nejnadanější lidi. V innsbruckém jezuitském kostele, který nechal postavit se nachází hrobka, vybudovaná pro jeho rodinu.
Remove ads
Politika
V politice se mu příliš nedařilo. Přikláněl se na stranu bratrance Rudolfa II. v jeho sporu s protestanty a roku 1611 se svými žoldnéři vtrhl do Prahy a Čech, které vyplenil. V roce 1609 byl neúspěšným kandidátem na místo císařského komisaře v Jülichu-Kleve. Od roku 1609 bojoval v rámci rakouské habsburské dynastie v Bratrském sporu proti svému bratranci Maxmiliánovi III., arcivévodovi Předních Rakous v Tyrolsku, a od roku 1611 za svého bratrance Rudolfa II. v Čechách. V letech 1620–1622 bojoval proti Švýcarskému spříseženstvu, se kterým se nakonec dohodl až v roce 1629. Roku 1632 se musel potýkat se švédskými vojsky v čele s Bernardem Sasko-Výmarským, který neúspěšně zaútočil na pevnost Ehrenberg na horním Rýně.
Manželství a potomci
Po obdržení papežského dispenzu se oženil (1626) s mladou vdovou Klaudií Medicejskou. Z tohoto manželství se narodilo pět dětí.
- Marie Eleonora (1627–1629)
- Ferdinand Karel (17. května 1628 – 30. prosince 1662), rakouský arcivévoda, tyrolský hrabě, ⚭ 1646 Anna Medicejská (21. července 1616 – 11. září 1676)
- Isabella Klára (12. srpna 1629 – 24. února 1685), rakouská arcivévodkyně, ⚭ 1649 Karel III. Gonzaga (31. října 1626 – 14. srpna 1665), vévoda z Mantovy a z Montferratu
- Zikmund František (27. listopadu 1630 – 25. června 1665), rakousko-tyrolský velkovévoda, kníže-biskup augsburský, gurkským a tridentský, roku 1665 se zřekl svých církevních úřadů, ⚭ 1665 Hedvika Falcko-Sulzbašská (15. dubna 1650 – 23. listopadu 1681)
- Marie Leopoldina (6. dubna 1632 – 7. srpna 1649), ⚭ 1648 Ferdinand III. Habsburský (13. července 1608 – 2. dubna 1657), arcivévoda rakouský, císař římský, král český, uherský a chorvatský, markrabě moravský
Remove ads
Vývod předků
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads