Libor Rouček

Libor Rouček (* 4. září 1954 Kladno) je český politik, v letech 2002 až 2004 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, v letech 2004 až 2014 také poslanec Evropského parlamentu, bývalý člen SOCDEM.

Dr. Libor Rouček
Libor Rouček (2014)
Místopředseda Evropského parlamentu
Ve funkci: 14. července 2009 – 16. ledna 2012
Poslanec Evropského parlamentu
Ve funkci: 1. května 2004 – 30. června 2014
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci: 15. června 2002 – 20. července 2004
Stranická příslušnost
Členství	SOCDEM (do 2025)
Narození	4. září 1954 (70 let) Kladno Československo Československo
Choť	ženatý
Děti	tři synové
Sídlo	Družec
Alma mater	Vídeňská univerzita
Profese	novinář, politik a politolog
Commons	Libor Rouček
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

V roce 1977 emigroval do Rakouska, kde v letech 1978 až 1984 studoval politologii a sociologii na Vídeňské univerzitě. Od roku 1980 působil jako dokumentátor v ústředí Sociálně demokratické strany Rakouska. V roce 1987 byl stipendistou na Smithsonian Institution ve Washingtonu. V letech 1988 až 1991 byl redaktorem Hlasu Ameriky, později jejím spolupracovníkem. V letech 1991 až 1992 byl zaměstnancem Královského institutu mezinárodních záležitostí v Londýně.^[1]

V době vlády Miloše Zemana v letech 1998–2002 působil jako její mluvčí, předtím v roce 1998 byl mluvčím České strany sociálně demokratické (od roku 2023 Sociální demokracie). V letech 2003–2009 předsedal Zahraniční komisi ČSSD a v letech 2002–2006 byl místopředsedou středočeské ČSSD.^[1] Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2002 byl zvolen do Poslanecké sněmovny za ČSSD (volební obvod Středočeský kraj).^[2] Byl místopředsedou sněmovního výboru pro evropskou integraci a místopředsedou zahraničního výboru. Ve sněmovně setrval do července 2004, kdy rezignoval na mandát.^[3]

Kandidatury do Evropského parlamentu

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 byl zvolen za Českou republiku do Evropského parlamentu. Zde byl členem frakce Skupina socialistů v Evropském parlamentu. Působil jako 1. místopředseda zahraničního výboru EP. Mandát obhájil ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009.^[4][5] V červenci 2009 byl zvolen jedním z místopředsedů Evropského parlamentu a členem Výboru pro zahraniční věci.^[6] Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval za ČSSD na 9. místě její kandidátky, což ze začátku kritizoval. Ve volbách neuspěl, stal se pouze v pořadí pátým náhradníkem (ačkoliv na kandidátce ČSSD získal třetí nejvyšší počet preferenčních hlasů).

Hodnocení europoslance

Z vydané zprávy think tanku Evropské hodnoty, která se vztahovala na období před volbami do Evropského parlamentu v roce 2014, vyplývá:^[7]

1. Docházka – obsadil 2. místo z celkových 22 českých europoslanců,
2. Účast na jmenovitých hlasování českých europoslanců – obsadil 8. místo z celkových 22 českých europoslanců,
3. Zprávy předložené zpravodajem českými europoslanci – obsadil 16.–22. místo z celkových 22 českých europoslanců,
4. Stanoviska předložená českými europoslanci – obsadil 11.–15. místo z celkových 22 českých europoslanců,
5. Pozměňovací návrhy českých europoslanců – obsadil 16. místo z celkových 22 českých europoslanců,
6. Parlamentní otázky českých europoslanců – obsadil 11. místo z celkových 22 českých europoslanců,
7. Písemná prohlášení českých europoslanců – obsadil 6.–22. místo z celkových 22 českých europoslanců,
8. Návrhy usnesení českých europoslanců – obsadil 2. místo z celkových 22 českých europoslanců,
9. Vystoupení na plenárním zasedání českých europoslanců – obsadil 1. místo z celkových 22 českých europoslanců.

Další politické působení

Ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 kandidoval za SOCDEM na 28. místě její kandidátky. Strana však získala pouze 1,86 % hlasů, a zvolen tak nebyl.^[8]

V dubnu 2025 oznámil, že vystupuje ze SOCDEM, jelikož podle něj předsedkyně strany Jana Maláčová a místopředseda strany Lubomír Zaorálek tajně jednají o své kandidatuře za hnutí ANO, a to bez vědomí členů strany.^[9]

Dílo

ROUČEK, Libor: Můj a náš příběh. Academia, Praha 2019. ISBN 978-80-200-3028-3