Světová populace

Světová populace je v demografii souhrn všech lidí, kteří k určitému datu žili, žijí nebo budou žít na planetě Zemi. Údaje jsou vždy přibližné, protože pro minulost chybí přesné údaje a budoucnost je předmětem odhadu a výpočtu. Podle amerického úřadu pro sčítání lidu žilo k 1. 11. 2021 na Zemi 7,9 miliardy lidí.^[1] Podle OSN k 15. listopadu 2022 žilo 8 miliard lidí. K 12.4. roku 2025 to bylo kolem 8,28 miliard lidí.

Světová populace (v milionech, odhad OSN)[2]
#	Deset nejlidnatějších států	2000	2015	2030
1	Čína	1270	1376	1416
2	Indie	1053	1311	1528
3	USA	283	322	356
4	Indonésie	212	258	295
5	Pákistán	136	208	245
6	Brazílie	176	206	228
7	Nigérie	123	182	263
8	Bangladéš	131	161	186
9	Rusko	146	146	149
10	Mexiko	103	127	148
	Svět	6127	7349	8501

Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Růst světové populace se začal zrychlovat od 17. století, roční přírůstek dosáhl vrcholu 2,24 % v roce 1964 a do roku 2022 opět poklesl na 0,83 %.^[3] Současné předpovědi počítají se stálým růstem i do budoucna, i když se jeho rychlost bude snižovat. Různé modely počítají s tím, že by světová populace mohla dosáhnout 9,5 až 10,5 miliardy v roce 2050. Pak by podle většiny odhadů měla začít klesat. Korekce populace je nevyhnutelná.^[4]

Vývoj lidské populace od roku 1950 po projekce do roku 2100 podle OSN z roku 2019.^[5]

Odhaduje se, že historicky na světě žilo celkem přes 100 miliard příslušníků druhu Homo sapiens.^[6]

Přehledy

Nejlidnatějším kontinentem je Asie (60 % světové populace), přičemž samy dva nejlidnatější státy Asie – Čína a Indie – tvoří 37 %. Asi 15 % světové populace žije v Africe, 11 % v Evropě, 9 % v Latinské Americe, 5 % v Severní Americe a 0,5 % v Austrálii a Oceánii. Evropská unie s více než 502 miliony obyvatel (2011) tvoří 7,2 % světové populace, umístila by se tak na třetím místě.^[7]

Přibližně třetina světové populace žije v nadmořských výškách do 100 m (medián je 194 m a průměr 435 m). Medián hustoty obyvatel je 262 obyvatel na kilometr čtvereční,^[8] což je například přibližně dvojnásobek hustoty osídlení v ČR a desetina hustoty osídlení v Praze.

Nejlidnatější státy světa

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam států světa podle počtu obyvatel.

Pořadí	Stát / Oblast	Počet obyvatel	Datum	% světového počtu obyvatel	Zdroj
1.	Čína Čína[pozn. 1]	1 455 595 135	20230530a30. května 2023	18,11 %	Worldometers
2.	Indie Indie	1 420 384 052	20230530a30. května 2023	17,68 %	Worldometers
3.	Spojené státy americké Spojené státy americké	336 716 340	20230530a30. května 2023	4,19 %	Worldometers
4.	Indonésie Indonésie	282 149 475	20230530a30. května 2023	3,51 %	Worldometers
5.	Pákistán Pákistán	234 004 872	20230530a30. května 2023	2,91 %	Worldometers
6.	Nigérie Nigérie	222 000 412	20230530a30. května 2023	2,76 %	Worldometers
7.	Brazílie Brazílie	217 022 542	20230530a30. května 2023	2,70 %	Worldometers
8.	Bangladéš Bangladéš	169 574 343	20230530a30. května 2023	2,11 %	Worldometers
9.	Rusko Rusko	146 089 083	20221224a24. prosince 2022	1,82 %	Oficiální odhad Archivováno 15. 6. 2018 na Wayback Machine.
10.	Mexiko Mexiko	132 366 604	20221224a24. prosince 2022	1,65 %	Roční odhad OSN Archivováno 6. 3. 2023 na Wayback Machine.

Porodnost

Země podle porodnosti v letech 2000–2005

Graf světové populace za posledních 12 tisíc let. Populace na ose s logaritmickým měřítkem

Graf nárůstu světové populace a jeho předpověď. Nejrychleji populace rostla ve 20. století.

Na vývoji populace se podílí jak porodnost (natalita), tak úmrtnost (mortalita). Modely vývoje populace však obvykle počítají se střední očekávanou délkou života při narození.

Historický vývoj populace

Počet lidí na Zemi:

• před 70 tisíci lety se odhaduje na 15 tisíc a následoval růst ještě než nastala neolitická revoluce^[9];
• 10 tisíc let př. n. l. dosáhl 5 milionů;
• 6 tisíc let př. n. l. 10 milionů;
• 4000 př. n. l. 20 milionů;
• 1000 př. n. l. 50 milionů;
• 500 př. n. l. 100 milionů;
• k roku 1 n. l. 200 milionů;
• k roku 1000 n. l. 310 milionů.

I když v polovině 14. století došlo k mírnému poklesu kvůli morovým epidemiím v Evropě (populace byla nestabilní i dříve v neolitu)^[10] a v polovině 17. století kvůli válkám a epidemiím, k roku 1750 – kdy začínají spolehlivější data – žilo na Zemi asi 790 milionů lidí.

Tabulka ukazuje roky, kdy populace vzrostla o další miliardu, a zároveň počet roků, kdy ke změně došlo.

Mezníky světové populace (odhady USCB)

Populace (v miliardách)	1		2		3		4		5		6		7		8		9
Rok	1804		1927		1960		1974		1987		1999		2012		2022		2034
Za období (let)	––		123		33		14		13		12		13		10		12

Vývoj populace podle oblastí

Graf rozložení populace do oblastí v letech −400 až 2000. Zdola nahoru: Čína, Indie, zbytek Asie, Evropa, Afrika a ostatní (Amerika, Oceánie)

Ačkoli světová populace v historické době (tj. za posledních asi 2500 let) vzrostla více než stokrát, procentuální podíly jednotlivých hlavních oblastí se příliš nezměnily (viz graf). Od 19. století výrazně vzrostl podíl obou Amerik a od počátku 20. století se snížil podíl Evropy.

Následující tabulky zachycují vývoj populace po oblastech jednak v milionech, jednak v procentních podílech na celku světové populace. Území bývalého Sovětského svazu jsou započtena do Evropy. Latinská Amerika zahrnuje Mexiko, Střední a Jižní Ameriku a Karibik.^[11][12][13]

Vývoj populace po oblastech (v milionech)

Oblast	1500	1600	1700	1750	1800	1850	1900	1950	1999	2008	2012	2050	2100	2150
Svět	458	580	682	791	978	1,262	1,650	2,521	5,978	6,707	7,052	9,725	10,854	9,746
Afrika	86	114	106	106	107	111	133	221	767	973	1,052	2,478	4,185	2,308
Asie	243	339	436	502	635	809	947	1,402	3,634	4,054	4,250	5,267	4,712	5,561
Evropa	84	111	125	163	203	276	408	547	729	732	740	628	639	517
Latinská Amerika s Karibikem	39	10	10	16	24	38	74	167	511	577	603	784	736	912
Severní Amerika	3	3	2	2	7	26	82	172	307	337	351	433	513	398
Oceanie	3	3	3	2	2	2	6	13	30	34	38	57	70	51

Vývoj rozložení populace po oblastech (v procentech)

Oblast	1500	1600	1700	1750	1800	1850	1900	1950	1999	2008	2012	2050	2100	2150
Svět	100	100	100	100	100	100	100	100	100	100	100	100	100	100
Afrika	18,8	19,7	15,5	13,4	10,9	8,8	8,1	8,8	12,8	14,5	15,2	25,5	38,6	23,7
Asie	53,1	58,4	63,9	63,9	64,9	64,1	57,4	55,6	60,8	60,4	60,3	54,2	43,4	57,1
Evropa	18,3	19,1	18,3	20,6	20,8	21,9	24,7	21,7	12,2	10,9	10,5	7,6	5,9	5,3
Latinská Amerika s Karibikem	8,5	1,7	1,5	2,0	2,5	3,0	4,5	6,6	8,5	8,6	8,6	8,1	6,8	9,4
Severní Amerika	0,7	0,5	0,3	0,3	0,7	2,1	5,0	6,8	5,1	5,0	5,0	4,5	4,7	4,1
Oceánie	0,7	0,5	0,4	0,3	0,2	0,2	0,4	0,5	0,5	0,5	0,5	0,6	0,6	0,5

Urbanizace

Významným jevem ve vývoji světové populace v posledních dvou stoletích je urbanizace, růst populace, která žije v sídlech s více než 5 000 obyvateli. Roku 1800 žila ve městech 3 % světové populace, roku 2010 to bylo 50,5 %.^[14] Městská populace tak od roku 2010 tvoří více než polovinu celé populace.