Lilli Hornigová

Lilli S. Hornigová (narozena jako Schwenková; 22. března 1921 Ústí nad Labem – 17. listopadu 2017 Providence, USA) byla česko-americká vědkyně, která spolupracovala na vývoji atomové bomby v rámci Projektu Manhattan.

Lilli Hornigová
Narození	22. března 1921 Ústí nad Labem Československo Československo
Úmrtí	17. listopadu 2017 (ve věku 96 let) Providence Spojené státy americké Spojené státy americké
Příčina úmrtí	selhání orgánů
Alma mater	Bryn Mawr College (do 1942) Harvardova univerzita (do 1943)
Pracoviště	Trinity Washington University
Obory	věda a chemie
Manžel(ka)	Donald Hornig (1943–2013)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Lilli Schwenk se narodila v Ústí nad Labem do české německojazyčné židovské rodiny.^[1] Oba její rodiče byli vysokoškolsky vzdělaní, otec Erwin Schwenk byl chemik a matka Rascha, která pocházela z tehdejšího Ruska, byla lékařkou.^[2] V roce 1929 se Lilli Hornigová s rodiči přestěhovala do Berlína. Kvůli svému původu a odporu proti nacismu musela rodina v roce 1933 emigrovat. Odcestovali do Spojených států a usadili se ve státě New Jersey.

V roce 1942 získala Hornigová bakalářský titul na Bryn Mawr College a nastoupila k postgraduálnímu studiu na Harvard (doktorát získala po válce).^[3] Právě zde se poznala s uznávaným chemikem^[2]Donaldem Hornigem, za něhož se po roce známosti provdala. Z jejich manželství se později narodily čtyři děti.

Hornigovi a projekt Manhattan

Od roku 1944 se i se svým manželem podílela na vývoji jaderných zbraní v tajném výzkumném centru v Los Alamos v Novém Mexiku. Hornig navrhl a vyrobil jednotku k odpalu plutoniové bomby, Hornigová se zabývala návrhem vysoce explozivních tvarovaných náloží a též čoček, které obklopovaly radioaktivní jádro.^[2]

Po prvním testu a zjištění reálné síly zbraní protestovala proti svržení bomb na lidské cíle a upřednostňovala výstražný výbuch v neobydlené oblasti. Tento svůj názor stvrdila i podpisem petice, kterou vědci adresovali tehdejšímu americkému prezidentovi Harrymu S. Trumanovi.^[2]

Další působení

Po druhé světové válce byla aktivní v mírovém a feministickém hnutí. Působila v několika výborech pro rovné příležitosti, např. v Národní vědecké nadaci. Byla také předsedkyní výzkumu Výboru pro rovnost žen na Harvardu a konzultovala a účastnila se mnoha studií zabývajících se vědeckým vzděláváním a kariérou žen.

Stala se profesorkou na Brownově univerzitě v americkém městě Providence a vedla katedru chemie na Trinity College ve státě Connecticut.^[3] Prezident Johnson ji jmenoval členkou mise, která měla za úkol položit v Korejské republice základ Korejského institutu pro vědu a technologii (Korea Institute for Science and Technology). Její manžel byl vědeckým poradcem prezidenta J. F. Kennedyho a následně i prezidenta Johnsona.

Zajímavosti

• Už během studií se zapojila do vojenského projektu, při němž se sama přiotrávila toxickým plynem.^[4]
• Ve filmu Oppenheimer, který v roce 2023 natočil Christopher Nolan, ztvárnila Lilli Hornig herečka Olivia Thirlby.^[5]