Chorvatská kuna

Kuna bylo platidlo, které se používalo v Chorvatsku v letech 1941–1945 a 1994–2022. V novodobé historii se do oběhu dostala v červnu 1994, kdy nahradila chorvatský dinár. Kuna ale předtím už existovala během druhé světové války, když stát Jugoslávie fakticky neexistoval. ISO 4217 kód kuny byl HRK, jedna kuna se dělila na 100 lip (jednotné číslo: lipa).

Chorvatská kuna
hrvatska kuna (chorvatsky)
Země	Chorvatsko Chorvatsko
ISO 4217	HRK
Emisní banka	Chorvatská národní banka
Inflace	0,77%[1] (2019)
Symbol	kn
Dílčí jednotka	lipa
Mince	1, 2, 5, 10, 20, 50 lip; 1, 2, 5, 25 kun
Bankovky	5, 10, 20, 50, 100, 200, 500, 1000 kun
Nahrazuje	Chorvatský dinár
Nahrazena	euro
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dne 1. ledna 2023 chorvatská kuna zanikla a byla nahrazena eurem.^[2] Všechny chorvatské bankovní účty a kreditní karty byly automaticky převedeny na eura a hotovost v kunách bylo možné bez poplatku vyměnit za eura.

Vznik a vývoj

Poprvé byla kuna zavedena za druhé světové války jako platidlo Nezávislého chorvatského státu (NDH); převáděla se v poměru 1 jugoslávský dinár = 40 kun a byla rozdělena na sto banic (jednotné číslo banica). V platnost vstoupila 8. července 1941, platila do roku 1945. Bankovky měly hodnotu 50 banic, 1 a 2 kn, 10 kn, 50, 100, 500 a 1000 kn, 5000 kn, 1000 a 5000 kn. Kurs kuny za doby NDH byl stanoven na 20 kn za 1 německou říšskou marku.

Po vyhlášení nezávislosti země na SFRJ Chorvatsko okamžitě zavedlo vlastní dináry, které měly nahradit ty jugoslávské (chorvatský dinár používalo i chorvatské obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny, odmítali ho však Srbové žijící na chorvatském území, ti měli až do roku 1995 svůj vlastní dinár Republiky Srbská Krajina). Nová měna však rychle ztratila svoji hodnotu a upadla do hyperinflace. Proto v roce 1994 provedla země měnovou reformu a zavedla kuny ve směnném poměru 1000 dinárů = 1 kuna. Jméno však již mělo fašistickou minulost a jeho znovuobnovení bylo sporné, především pro Srby v zemi žijící těžko přijatelné. Existovaly také i jiné návrhy na novou měnu, podle jednoho z nich měly být zavedeny například koruny (kruna) podle vzoru bývalé rakousko-uherské koruny.

Název platidla kuna odkazoval na středověk, kdy se ve Slavonii, Přímoří a Dalmácii a později i Banovině používala k placení daní kuní kožešina, zvaná kunovina nebo marturina. Podobizna kuny se od první poloviny 13. století až téměř do konce 14. století nacházela na chorvatské minci zvané banovac.^[3] Název pro setinu kuny lipa odkazoval na strom, jehož symbolika je obsažena v četných slovanských legendách a národních pověstech. V souvislosti s těmito názvy obsahovaly chorvatské mince v kunách zvířecí motivy a všechny mince v lipách rostlinné motivy.^[3]

Konec kuny

Kurzy euro–kuna k 1. červnu 2022^[4]

Od 10. července 2020 byla kuna zapojena do ERM II,^[5] jelikož minimálně dvouleté setrvání v ERM II bylo jednou z podmínek pro přijetí eura.

V červnu 2022 schválila Evropská komise přechod Chorvatska na euro od 1. ledna 2023^[6]. Schválení přechodu členskými zeměmi proběhlo 12. července 2022.^[7] Chorvatská kuna tak ke konci roku 2022 skončila a všechny účty, karty a hotovost byly převedeny v kurzu 7,5345 kuny za jedno euro.

Během celého roku 2023 lze na pobočkách všech chorvatských bank, chorvatské pošty a agentury FINA vyměnit hotovost v kunách za eura bez poplatku v pevném směnném kurzu 1 EUR = 7,53450 HRK.^[8][9] Mince původní chorvatské kuny lze u centrální banky Chorvatska vyměnit za eura do 31. prosince 2025 a bankovky bez časového omezení.^[10]

Mince a bankovky

Mince měly hodnoty 1, 2, 5, 10, 20 a 50 lip, dále 1, 2, 5 a 25 kun. Mince 25 kun měly několik různých motivů na rubové straně, které poukazovala na různá výročí a významné události v Chorvatsku. Mince 1, 2, 5 lip a 25 kun se používaly zřídka.^[11]

Mince chorvatské kuny (od roku 1994)
Hodnota	Technické parametry			Popis			Datum
	Průměr	Hmotnost	Složení	Hrana	Revers	Avers	ražby	uvedení do oběhu
1 lipa	17 mm	0,7 g	98 % hliníku, 2 % hořčíku	Hladká	Hodnota, REPUBLIKA HRVATSKA, malý státní znak v dolní části	nápis „KUKURUZ“ nebo „ZEA MAYS“ (kukuřice setá) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části	1993–2022	31. května 1994
2 lipy	19 mm	0,92 g				nápis „VINOVA LOZA“ nebo „VITIS VINIFERA“ (réva vinná) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části
5 lip	18 mm	2,5 g	72,5 % mědi, 27,5 % zinku			nápis „HRAST LUŽNJAK“ nebo „QUERCUS ROBUR“ (dub letní) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části
10 lip	20 mm	3,25 g	72,5 % mědi, 27,5 % ocele			nápis „DUHAN“ nebo „NICOTIANA TABACUM“ (tabák virginský) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části
20 lip	18,5 mm	2,9 g	95 % železa, 5 % niklu			nápis „MASLINA“ nebo „OLEA EUROPAEA“ (olivovník evropský) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části
50 lip	20,5 mm	3,65 g				nápis „VELEBITSKA DEGENIJA“ nebo „DEGENIA VELEBITICA“ (degenie velebitská) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části
1 kuna	22,5 mm	5 g	65 % mědi, 23,2 % zinku, 11,8 % niklu	Vroubkovaná	Hodnota, REPUBLIKA HRVATSKA, malý státní znak v dolní části	nápis „SLAVUJ“ nebo „LUSCINIA MEGARHYNCHOS“ (slavík obecný) s vyobrazením daného zvířete; rok ražby v dolní části	1993–2022	31. května 1994
2 kuny	24,5 mm	6,2 g				nápis „TUNJ“ nebo „THUNNUS THYNNUS“ (tuňák obecný) s vyobrazením daného zvířete; rok ražby v dolní části
5 kun	26,5 mm	7,45 g	63,1 % mědi, 23,2 % niklu, 13,7 % zinku			nápis „MRKI MEDVJED“ nebo „URSUS ARCTOS“ (medvěd hnědý) s vyobrazením daného zvířete; rok ražby v dolní části

Bankovky měly nominální hodnoty 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1000 kun.^[12] Bankovka 5 kun nebyla v běžném platebním styku příliš častá. Na všech bankovkách byl napsán text chorvatské hymny.^[zdroj?]

Hodnota	Rozměry	Motiv (avers)	Motiv (revers)
5 kun	122 mm × 61 mm	chorvatský bán Peter Zrinský (1624–1671) a kníže Fran Krste Frankopan (1643–1671)	hrad Varaždín a jeho půdorys
10 kun	126 mm × 63 mm	Juraj Dobrila (1812–1882), biskup z Terstu a Poreče	Římský amfiteátr v Pule, půdorys istrijského městečka Motovun
20 kun	130 mm × 65 mm	chorvatský bán Josip Jelačić (1801–1859)	Zámeček Eltz ve Vukovaru
50 kun	134 mm × 67 mm	chorvatský renesanční básník Ivan Gundulić (1589–1638)	Historické centrum Dubrovníku, dubrovnický Rektorský palác
100 kun	138 mm × 69 mm	chorvatský bán a básník Ivan Mažuranić (1814–1890)	Chrám sv. Víta v Rijece a jeho půdorys
200 kun	142 mm × 71 mm	chorvatský politik Stjepan Radić (1871–1928), odpůrce ideje Velkého Srbska	Budova vojenského velitelství v Osijeku, tamější pevnost
500 kun	146 mm × 73 mm	Marko Marulić (1450–1524), spisovatel a humanista, otec chorvatské literatury	Diokleciánův palác ve Splitu
1000 kun	150 mm × 75 mm	chorvatský právník Ante Starčević (1823–1896), výrazně podporoval myšlenku chorvatské národní hrdosti	Jezdecká socha prvního chorvatského krále Tomislava, záhřebská katedrála