Loránd Eötvös

Baron Loránd Eötvös de Vásárosnamény (maďarsky Vásárosnaményi Báró Eötvös Loránd; 27. července 1848, Budín – 8. dubna 1919, Budapešť) byl maďarský fyzik. Nejznámější jsou jeho práce v oblasti gravitace a povrchového napětí. Byl jedním z nejlepších experimentátorů přelomu 19. a 20. století.

Loránd Eötvös
Narození	27. července 1848 Budín
Úmrtí	8. dubna 1919 (ve věku 70 let) Budapešť
Místo pohřbení	Hřbitov Kerepesi
Bydliště	Maďarsko
Alma mater	Heidelberská univerzita (do 1870)
Povolání	fyzik, matematik, vysokoškolský učitel, akademik, politik, inženýr a vynálezce
Zaměstnavatel	Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti
Politická strana	Liberální strana
Děti	Ilona von Eötvös Rolanda von Eötvös
Rodiče	Josef Eötvös
Příbuzní	Boldizsár Horvát (tchán)
Funkce	člen Sněmovny magnátů (1885–1918) Předseda Maďarské akademie věd (1889–1905) Minister of Education and Religious Affairs of Hungary (1894–1895) poslanec maďarského Národního shromáždění (1894)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v roce 1848, v roce maďarské revoluce. Jeho otec József Eötvös byl významným básníkem, spisovatelem a liberálním politikem, který hrál významnou roli v maďarském intelektuálním a politickém životě. V době Lorándova narození zastával funkci ministra vlády.

Loránd Eötvös nejprve studoval práva, ale brzy přešel na studia fyziky, kterou odešel studovat do Heidelbergu a pruského Königsbergu. Po obdržení doktorátu se vrátil do Maďarska, kde po zbytek života působil na budapešťské universitě, nejdříve jako docent a od roku 1872 jako profesor. Mezinárodně známým se stal díky pracím v oblasti povrchového napětí kapalin (Eötvösův zákon) a inovátorskými experimenty při zkoumání gravitace.

Nejvýznamnějším počinem byly jeho vysoce přesné experimenty s torzními vahami, pomocí kterých dokázal působení Coriolisovy síly, především pak rovnost mezi tíhovou a setrvačnou hmotností. Tento důkaz ekvivalence obou hmotností posloužil Albertu Einsteinovi jako východisko pro budování obecné teorie relativity, za což ho Einstein ocenil formou děkovného dopisu.

Eötvös byl rovněž vášnivým horolezcem a rád jezdil na koni. Nebyl jen významným vědcem, ale také významnou společenskou osobností. V letech 1889–1894 byl předsedou Maďarské akademie věd a v letech 1894–1895 zastával funkci ministra kultury. Založil Maďarskou matematickou a fyzikální společnost.

Na jeho počest byla v roce 1950 budapešťská universita přejmenována na Universitu Loránda Eötvöse. Je po něm pojmenován také kráter Eötvös na odvrácené straně Měsíce.^[1] Jeho jméno nese také skalnatý dvojitý vrchol Cima di Eötvös (2825 m n. m.) na hřebenu Cadini di Misurina v Dolomitech.