Loreen
švédská zpěvačka From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Lorine Zeineb Nora Talhaoui (* 16. října 1983 Stockholm), profesionálně známá jako Loreen, je švédská popová zpěvačka, skladatelka, herečka a moderátorka marocko-berberského původu a dvojnásobná vítězka soutěže Eurovize.[2][3]
.jpg)
Zastupovala Švédsko na Eurovision Song Contest 2012 v Baku, kde s písní „Euphoria“ zvítězila s počtem 372 bodů. Na podzim téhož roku vydala debutové album Heal. V roce 2023 zastupovala podruhé na Eurovision Song Contest 2023 v Liverpoolu, kde vyhrála první místo, s celkovým počtem 583 bodů. Po Johnny Loganovi je druhým interpretem, který soutěž vyhrál dvakrát, a první ženou, které se to podařilo. V roce 2014 vystoupila v Praze.[4]
Remove ads
Biografie
Loreen se narodila 16. října 1983 švédským přistěhovalcům marocko-berberského původu ve Stockholmu, většinu dospívání však strávila ve Västeråsu.[5] Rodiče zpěvačky patří k Berberům z jižního Maroka. Její matka Choumicha Talhaoui ji měla v 16 letech. Když jí bylo 6 let rodiče se rozvedli a matka zůstala sama na výchovu Loreen a 5 jejích sourozenců. Ve 13 zemřel její otec o kterém zpěvačka nemluví. Prošla si šikanou a její matka měla dvě práce. Zpěvačka se tudíž musela starat o své sourozence a rychle dospět. Rodina se potýkala s existenčními problémy. Vše se změnilo s příchodem matčina Švédského přítele, který dle zpěvačky přinesl do rodiny lásku a rodinné zázemí. Zdroj: podcast Table Manners červen 2023 a Elle magazine prosinec 2017
Během své účasti 2004 ve Švédském idolu začala chodit s vítězem Idolu Danielem Lindströmem. Pár se rozešel v roce 2006.[6] V současné době žije na ostrově Gotland se svým partnerem, švédským fotografem Charli Ljungem. Pár je ve vztahu již několik let. Doprovázel zpěvačku například i na Eurovizi v roce 2023.
2004–2011: Švédský Idol a odmlka
Loreen na sebe upozornila účastí v první řadě švédské verze soutěže Idol v roce 2004. V počátečním rozstřelu sice nedostala dostatek diváckých hlasů, získala však divokou kartu poroty. V soutěži se nakonec probojovala do finálových kol a obsadila čtvrté místo.
V následujícím roce zpěvačka vydala jediný singl „The Snake“ (ve spolupráci s duem Rob'n'Raz). Poté na několik let přerušila hudební kariéru; krátce moderovala hudební pořad Lyssna na komerční stanici TV400, pak však z obrazovky zmizela úplně. Věnovala se produkci a režii na stanicích TV3 či SVT.
2011: Melodifestivalen
Po více než pětileté přestávce se Loreen vrátila na televizní obrazovku: S písní „My Heart Is Refusing Me“, kterou napsala spolu s Mohem Denebim a Björnem Djupströmem, vystoupila v únoru 2011 v soutěži Melodifestivalen, švédském národním výběru do Eurovize.[7] V semifinále získala čtvrté místo a postoupila do Druhé šance. Dále se však neprobojovala. Navzdory tomu singl debutoval 11. března na devátém místě švédské hitparády. Teprve v červenci žebříček opustil, v březnu 2012 se však vyhoupl na dvaadvacáté místo.[8]
2012: „Euphoria“, Eurovize a Heal
.jpg)
Následující rok se Loreen opět zúčastnila Melodifestivalenu. S písní „Euphoria“ z pera Thomase G:sona a Petera Boströma postoupila do finále, které 10. března s přehledem vyhrála. Obdržela více než 470 tisíc diváckých hlasů, více než kterýkoliv jiný účastník v minulosti.
V květnu vystoupila ve švédských barvách na Eurovision Song Contest 2012 v Baku. Ve finále 26. května obdržela 372 bodů a porazila zástupce zbývajících pětadvaceti zemí.[9] K vyrovnání rekordní bodové hranice Alexandra Rybaka z roku 2009 jí chybělo 15 bodů,[10] získala však historicky nejvyšší počet dvanáctibodových ohodnocení: Prvním místem ji ocenilo osmnáct soutěžních zemí.
3. června 2012 soutěžní píseň „Euphoria“ obsadila třetí místo britské hitparády. V prvním týdnu po vydání se ve Spojeném království prodalo šedesát tisíc kopií singlu.[11] Koncem téhož měsíce Loreen vystoupila na MTV World Stage v Göteborgu.
Debutové album Heal bylo uvolněno k prodeji 24. října a v domácím Švédsku hned druhý týden obdrželo platinovou desku za prodej čtyřiceti tisíc kopií.[12] Coby druhý singl pro evropskou distribuci vyšla píseň „My Heart Is Refusing Me“, zatímco pro švédský trh byla zvolena „Crying Out Your Name“. V druhé polovině října zpěvačka podnikla turné po Polsku, Rumunsku a Nizozemsku. Zde vystoupila v několika televizních pořadech.[13]
2013–2019: koncert v Praze a Ride
Loreen vystoupila jako host během finále Eurovize 2013. Představila zde nový singl „We Got the Power“, který následně vyšel na nové edici alba Heal. Původně plánované prosincové koncerty v evropských metropolích byly kvůli nahrávání nového materiálu přeloženy na jaro roku 2014. Počátkem dubna zpěvačka odstartovala koncertní šňůru Tour XIV, v jejímž rámci navštívila také Prahu. V klubu Roxy 13. dubna představila směs písní z debutového alba a několik nových skladeb.[14] Během turné management zpěvačky potvrdil práci na druhém studiovém albu.
Následující singl „Paper Light (Higher)“ byl vydán 5. března 2015. O dva dny později jej Loreen představila v pořadu Melodifestivalen za doprovodu tanečního projektu Kazaky.[15] Koncem měsíce vystoupila v Londýně při příležitosti šedesátého výročí Eurovision Song Contest.[16]
14. srpna vyšel singl „I'm in It with You“, s nímž Loreen vystoupila mimo jiné na festivalu Sommarkrysset. Singl „Under ytan“, coververze písně Una Svenningssona, byl vydán v prosinci 2015.
V srpnu 2017 vydala EP s názvem Nude. 24. listopadu 2017 vydala druhé studiové album s názvem Ride.[17]
2020 – současnost: Så mycket bättre, herecký debut, návrat do Melodifestivalenu a Eurovize
U příležitosti uvedení do Síně slávy Melodifestivalenu vystoupila Loreen v únoru 2020 v pořadu Andra Chansena s písní „Fiction Feels Good“, což byla předělaná směs jejích dosavadních příspěvků do Melodifestivalenu: „Euphoria“, „My Heart Is Refusing Me“ a „Statements“.[18] V červnu 2020 se objevila spolu s dalšími vítězi Eurovize ve filmu Davida Dobkina Eurovision Song Contest: The Story of Fire Saga, který měl premiéru na Netflixu.
V témže roce se účastnila švédské televizní hudební reality show Så mycket bättre. Písně z tohoto pořadu vyšly pod novým vydavatelstvím Universal Music Group, s nímž podepsala smlouvu v roce 2020. Později v průběhu roku bylo oznámeno, že bude součástí filmu JJ+E společnosti Netflix, který bude uveden v září 2021, a ztvární Marii, matku hlavního hrdiny.[19]
V březnu 2021 vydala Loreen svůj první švédský singl „Sötvattentårar“, který si sama napsala a ještě téhož roku vyrazila na švédské turné. V březnu 2023 zvítězila s písní „Tattoo“ v soutěži Melodifestivalen a stala se švédskou zástupkyní na Eurovision Song Contest 2023 v Liverpoolu.[20] Soutěž s 583 body vyhrála, získala pro Švédsko sedmé vítězství v Eurovizi a stala se první ženou a druhým interpretem, který soutěž vyhrál dvakrát.[21]
V dubnu 2024 obdržela od ministerstva zahraničních věcí cenu za hudební export za svůj přínos k „šíření moderního a pozitivního obrazu Švédska v zahraničí“.[22] V květnu téhož roku bylo ohlášeno evropské turné na rok 2025 a na velkém finále Eurovize 2024 v Malmö zazněla nová píseň „Forever“.[23]
Remove ads
Aktivizmus
Krátce před Eurovizí 2012 v Baku se Loreen za přítomnosti mezinárodních médií a švédského velvyslance v Ázerbájdžánu setkala se zástupci místní opozice a bojovníky za lidská práva. Setkání zprostředkované Institutem pro bezpečnost a svobodu zpravodajů se setkalo s kritikou vládních představitelů, kteří jej označili za pokus zatížit hudební soutěž politikou.[24] „Lidská práva jsou v Ázerbájdžánu dennodenně porušována. Neměli bychom o tom mlčet,“ reagovala zpěvačka na obvinění.[25]
V červenci 2012 Loreen vystoupila na mezinárodním festivalu Slavjanskij bazar v běloruském Vitebsku. Zde se setkala s kritiky vlády Alexandra Lukašenka a otevřeně podpořila vězněného novináře Alese Bjaljackého a další politické vězně a podepsala petici za zákaz trestu smrti v zemi.[26]
Na podzim 2013 coby ambasadorka Švédského výboru pro Afghánistán navštívila oblast Kábulu.[27] V březnu 2022 vystoupila na galavečeru na podporu Ukrajiny po ruské invazi Sverige samlas och hjälper.[28]
Remove ads
Diskografie
Podrobnější informace naleznete v článku Diskografie Loreen.
Alba
- Heal (2012)
- Ride (2017)
Extended play
- Nude (2017)
- Så mycket bättre 2020 – Tolkningarna (2020)
- SAGES (s Ólafur Arnalds) (2025)
Ocenění
2012
- Gaygalan: Píseň roku („My Heart Is Refusing Me“)
- MTV Europe Music Awards: Nejlepší švédský počin
- Rockbjörnen: Umělkyně roku a Píseň roku („Euphoria“)
2013
- Gaygalan: Píseň roku („Euphoria“)
- Radio Regenbogen: Cena posluchačů („Euphoria“)
2023
- Attitudemagazine pride awards: pride icon
- NRJ Music Awards: Mezinárodní objev roku
- Los 40 Spain: Nejlepší mezinárodní umělec roku
Nominace
2012
- MTV Europe Music Awards: Nejlepší evropský počin
- Premios 40 Principales: Nejlepší nešpanělská píseň („Euphoria“)
- World Music Awards: Umělkyně roku, Bavič roku a Píseň roku („Euphoria“)
2013
- Grammis: Píseň roku („Euphoria“), Umělec roku a Mezinárodní úspěch roku)
- Gaygalan: Umělec roku
- Rockbjörnen: Best Live Act, Píseň roku („We Got the Power“) a Umělkyně roku
- World Music Awards: Umělec roku, Umělkyně roku, Best Live Act, Píseň roku („Euphoria“) a Videoklip roku („Euphoria“)
2014
- Gaygalan: Píseň roku („We Got the Power“)
- Rockbjörnen: Píseň roku („Son“), Best Live Act a Best Fans
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads