Heinrich Landesmann

Heinrich Landesmann (9. srpna 1821 Mikulov^[1] – 3. prosince 1902 Brno^[2]), známý též pod pseudonymem Hieronymus Lorm, byl rakouský hluchoslepý básník, filosof a bojovný novinář, pocházející z židovské rodiny z Mikulova. Na základě náhlé sluchové ztráty v 15 letech a postupného se zhoršování zraku se stal tvůrcem jednoho ze systémů ruční dotekové abecedy hluchoslepých, tzv. Lormovy abecedy, která se dodnes používá nejen v České republice, ale i v celé řadě dalších zemí.

Heinrich Landesmann
Heinrich Landesmann
Rodné jméno	Heinrich Landesmann
Narození	9. srpna 1821 Mikulov, Morava Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	3. prosince 1902 (ve věku 81 let) Brno Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	židovský hřbitov v Brně (49°11′32″ s. š., 16°38′34″ v. d.)
Pseudonym	Hieronymus Lorm
Povolání	spisovatel, básník, filozof a prozaik
Děti	Ernst Landesmann
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo

Hieronymus Lorm

Po vydání díla Perutě a pírka vídeňského básnictví (Wien's Poetische Schwingen und Federn, 1847) a útocích metternichovské cenzury musel opustit Vídeň, emigroval proto do Berlína a začal používat svůj literární pseudonym. V Berlíně pracoval jako novinář a přispěvatel do politických časopisů. Po revoluci v roce 1848 se do Vídně vrátil, v roce 1856 se oženil, v roce 1873 se přestěhoval do Drážďan a v roce 1892 se konečně usadil v Brně, kde žil až do své smrti. Je pohřben na Židovském hřbitově v Brně.

Od šestnácti let, už jako zcela hluchoslepý, začal publikovat básně i prózy v časopisech, vydal jich velké množství. Prvním významným dílem je básnické zpracování faustovské legendy v arabském prostředí, epos Abdul (1843), prvním románem je Učedník roků (Ein Zögling des Jahres, 1848), popisující boj moderního Žida proti předsudkům ze strany ostatních. Napsal také několik dramat, literární kritiky a politické články, byl ale především lyrický básník. Jeho básněmi i prózami prostupuje zvláštní pesimismus, pro který byl ve své době označován za „lyrického Schopenhauera“.