Ludvík I. Durynský

Ludvík I. Durynský (1090^? – 12. ledna 1140 Reinhardsbrunn) byl durynský lantkrabě v letech 1123 až 1140. Podle nástupnické linie měl být nazýván Ludvík III., avšak byl to on, kdo získal Durynsko pro svou rodinu. V případě získání nového území bylo v té době zvykem začít s číslováním od začátku.^[zdroj?]

Ludvík I. Durynský
durynský lantkrabě
Náhrobek Ludvíka Durynského
Narození	1090?
Úmrtí	12. ledna 1140 Reinhardsbrunn
Pohřben	klášter Reinhardsbrunn
Manželka	Hedvika z Gudensbergu
Potomci	Ludvík II. Durynský Jindřich Raspe II. Ludvík z Thamsbrücku Cecílie Durynská Judita Durynská Adéla Matylda
Dynastie	Ludowingové
Otec	Ludvík Skokan
Matka	Adéla ze Stade
Příbuzní	Udo I. Durynský a Jindřich Raspe I. (sourozenci) Přemysl Otakar I., Vladislav III. Jindřich[1] a Richsa Česká[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Ludvík, syn hraběte Ludvíka Skokana a jeho ženy Adelheidy, byl jmenován roku 1131 Lotharem III. durynským lantkrabětem.

Díky uvážené sňatkové politice se podařilo Ludvíkovi získat vládu nad rozsáhlým územím, což vedlo ke spojení Durynska a Hesenska. Pravděpodobně roku 1122^[2] se oženil s Hedvikou Hesenskou a nevěstina ovdovělá matka Kunhuta se následně provdala za Ludvíkova mladšího bratra Jindřicha Raspeho^[3]. Tchynino nové manželství zůstalo bezdětné. Jindřich Raspe byl roku 1130 zavražděn^[4] a syn Giso V. z Kunhutina prvního manželství zemřel také bez potomstva roku 1137^[5]. Roku 1137 se tak Ludvík díky osudové kombinaci bezdětnosti a včasného skonu příbuzenstva stal i lantkrabětem hesensko-gudensberským.

Blízký vztah ke králi Lotharovi III. Ludvíkovi dopomohl k získání titulu knížete. Po Lotharově smrti roku 1137 se Ludvík rozhodl podporovat rod Štaufů v boji proti příznivcům Welfů. Lantkrabě zemřel 12. ledna 1140 a byl pohřben v rodovém klášteře v Reinhardsbrunnu.

Dvě Ludvíkovy dcery se provdaly do Čech – Cecílie za Oldřicha, syna Soběslava I. a Judita za Vladislava II., budoucího českého krále.