Lukánská republika

Lukánská republika, oficiálně Nejjasnější republika lukánská (italsky Serenissima Repubblica Lucense nebo také Repubblica di Lucca, latinsky Respublica Lucensis) byl stát v Toskánsku ve střední Itálii, který zahrnoval město Lucca a jeho okolí. Až do roku 1799 byla republika nezávislým státem v Itálii. Lucca byla původně sídelním městem Markrabství toskánského, po smrti Matyldy Toskánské (1115) však město získalo faktickou samostatnost, která byla formálně potvrzena listinou markraběte Welfa VI. roku 1160. Roku 1288 se stát stal přímým lénem Svaté říše římské. V letech 1342–1368 byla Lucca okupována Pisou. Během napoleonských válek byla dvakrát okupována Francouzi (1799 a 1800) a moci se chopili jakobíni, kteří republiku přizpůsobili ideálům francouzské revoluce, v mezidobí poté Rakušany. Republika zanikla zásahem Napoleona 23. června 1805 vyhlášením monarchie. Lucca se tak stala součástí Knížectví Lucca a Piombino, jež obdržela Napoleonova sestra Elisa Bonaparteová.

Nejjasnější republika lukánská Serenissima Repubblica Lucense Res publica Lucensis ←  1160–1805  → vlajka znak
Motto Luca potens sternit sibi quae contraria cernit
Geografie Mapa Lukánské republiky v 18. století
Hlavní město	Lucca
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	cca 100 000 (v 18. století)
Jazyky	italština, latina
Náboženství	římskokatolické
Státní útvar
Státní zřízení	oligarchická republika
Mateřská země	Pisánská republika Pisánská republika (1342–1368) Francie
Měna	ducato
Státní útvary a území
Předcházející Toskánské markrabství Následující Knížectví Lucca a Piombino

Státní symbolika

^[1]

• vlajka:
• 
  do roku 1799
• 
  13. století–1799 (obchodní vlajka)
• 
  ~1799–1801 (během jakobínské vlády)
• 
  1801–1805 (námořní vlajka)

• znak:
• 
  znak Lukánské republiky
• 
  znak jakobínské republiky