Lukas Bärfuss
švýcarský spisovatel, dramatik From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Lukas Bärfuss (* 30. prosince 1971 Thun, Kanton Bern) je švýcarský prozaik a dramatik.[1]
Remove ads
Život
Než se stal spisovatelem z povolání, vystřídal řadu zaměstnání. Pracoval např. na tabákové plantáži, jako řidič vysokozdvižného vozíku či jako zahradník.[1][2] Až později se v Bernu vyučil knihkupcem.[1] Od roku 1997 je spisovatelem na volné noze.[1]
Žije v Curychu.
Dílo
Lukas Bärfuss se nejprve začal prosazovat jako dramatik, a to zprvu v rámci volného seskupení 400asa, v němž spolupracoval s režisérem Samuelem Schwarzem.[1] Záhy se dočkal prvních zakázek od větších německojazyčných divadel a skutečného průlomu s divadelní hrou Sexuální neurózy našich rodičů (Die Sexuellen Neurosen unserer Eltern, 2003), v níž mentálně zaostalá dospívající dívka Dora po vysazení otupujících prášků začne žít sexuálním životem a svou starostlivou matku tím staví před novou výzvu.
Na úspěch Sexuálních neuróz navázal Bärfuss roku 2005 dvojicí kontroverzních her. Autobus (Der Bus (Das Zeug einer Heiligen)) je černohumorná groteska o dívce, „světici“, která omylem nastoupila do špatného autobusu a nyní se musí vypořádat s následky v podobě násilnického řidiče. Drama bylo oceněno Mülheimskou cenou za drama coby nejlepší nový divadelní text roku.[1] Takřka souběžně uvedená hra Alices Reise in die Schweiz (Alenčina cesta do Švýcarska) se zabývá tématem asistované sebevraždy.[1]
Roku 2008 publikoval Bärfuss v nakladatelství Wallstein svůj první román nazvaný Hundert Tage (Sto dní), s nímž ihned pronikl do širší nominace na Německou knižní cenu. Román popisuje zážitky švýcarského humanitárního pracovníka během rwandské genocidy.
Jeho druhý, autobiograficky laděný román Koala (2014), v němž zpracoval sebevraždu nevlastního bratra, získal roku 2014 Švýcarskou knižní cenu.[3] Kromě toho byl titul opět i v širší nominaci na Německou knižní cenu, ani napodruhé však Bärfuss neuspěl. „Koala“ z názvu románu odkazuje ke skautské přezdívce vypravěčova zesnulého bratra, po jehož motivaci k sebevraždě se vypravěč pídí. Na řádcích románu se však současně stává impulzem k rekonstrukci objevu koaly medvídkovitého během kolonizace Austrálie, respektive k popisu kolonizace samotné.[4]
V rodném Švýcarsku se levicově orientovaný autor často vyjadřuje k politickým tématům a vyvolává kontroverze. V říjnu roku 2015 například na sebe výrazně upozornil kritickou esejí, uveřejněnou v deníku FAZ, s názvem 'Ein Warnruf: Die Schweiz ist des Wahnsinns', v níž bezprostředně před volbami kritizoval politické směřování Švýcarska.[5][6][7]
Remove ads
Přehled děl (výběr)
Próza (romány a knižně vydané eseje)
Divadelní hry
- Sophokles' Oedipus (1998)
- Medeää (2000)
- Vier Frauen (2000)
- Siebzehn Uhr siebzehn (2000)
- Othello, kurze Fassung (2001)
- Meienbergs Tod (2001)
- Die Reise von Klaus und Edith durch den Schacht zum Mittelpunkt der Erde (2001)
- august02, Nationalulk (2002)
- Vier Bilder der Liebe (2002)
- Die sexuellen Neurosen unserer Eltern (2003, č. Sexuální neurózy našich rodičů, přel. Josef Balvín)
- Heinrich IV. (2004)
- Alices Reise in die Schweiz (2005)
- Der Bus (Das Zeug einer Heiligen) (2005, č. Autobus (Co dokáže světice), přel. Josef Balvín)
- Jemand schreit in unseren Rosen (2005)
- Amygdala (2007)
- Die Probe (Der brave Simon Korach) (2007, č. Test (Správný chlap), přel. Magdalena Štulcová)
- Öl (2009, č. Ropa, přel. Michal Kotrouš)
- Malaga (2010)
- Parzival (2010)
- Zwanzigtausend Seiten (2012, č. Dvacet tisíc stránek, přel. Magdalena Štulcová)
- Anschlag (2013)
- Die schwarze Halle (2013)
- Frau Schmitz (2016)
- Der Elefantengeist (2018)
- Julien – Rot und Schwarz (2020)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads