Mähring

Mähring je městys v zemském okrese Tirschenreuth, vládního obvodu Horní Falc svobodného státu Bavorska v Německu. Od okresního města Tirschenreuth je vzdálen přibližně 16 kilometrů. Leží v bezprostřední blízkosti česko-bavorské hranice. V minulosti byl proto kulturně velice blízce spřízněn se zaniklou a neexistující obcí Slatina. Městysem protéká Hamerský potok (na německém území pojmenovaném jako Lohbach), pramenící na české straně Českého lesa (německy Oberpfälzer Wald) a po asi 2 km na německém území se opět vrací na české území. Městys má přibližně 1 700^[2] obyvatel.

Mähring
Kostel svaté Kateřiny
znak
Poloha
Souřadnice	49°55′ s. š., 12°31′ v. d.
Nadmořská výška	652 m n. m.
Časové pásmo	UTC +1
Stát	Německo Německo
Spolková země	Bavorsko
Vládní obvod	Horní Falc
Zemský okres	Tirschenreuth
Administrativní dělení	19 místních částí
Poloha Mähringu v rámci zemského okresu Tirschenreuth
Mähring
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	72,93 km²[1]
Počet obyvatel	1 726 (2023)[2]
Hustota zalidnění	23,7 obyv./km²
Správa
Status	městys
Oficiální web	www.maehring.de
Adresa obecního úřadu	Großkonreuth 24 95695 Mähring
Telefonní předvolba	09639
PSČ	95695
Označení vozidel	TIR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Mähring a okolní osady, které kdysi spadaly pod pražskou diecézi, daroval v roce 1181 český král Waldsassenskému klášteru, založeném již v roce 1133.^[3][4]

Pro klášter se stal Mähring z dříve bezvýznamného místa důležitým hraničním přechodem do Čech. Ve 14. století zde byl postaven kostel svaté Kateřiny. Kolem roku 1500 získal Mähring právo vařit pivo a roku 1566 se stal městysem.^[3]

Mähring byl nejblíže k obci Slatina (německy Lohhäuser), ležící na české straně hranice. Pro obyvatele měl Mähring se Slatinou mnoho společného, zejména práci, příbuzné a přátele. Až do konce první světové války mohli obyvatelé Mähringu stále používat svá pole a louky v Čechách. Z výpisu katastru z roku 1788 vyplývá, že nejméně šestnáct rodin z Mähringu obdělávalo půdu ve Slatině. Naopak obyvatelé Slatiny získali a spravovali čtyři hektary půdy v Mähringu.^[5] Zejména v zimě chodila značná část obyvatel Slatiny na bohoslužby do kostela v Mähringu a to i poté co byla v roce 1787 založena farnost ve Třech Sekerách a postaven kostel Čtrnácti svatých pomocníků. Cesta do Tří Seker trvala asi dvě hodiny, ovšem cesta do Mähringu přes česko-bavorskou hranici byla dlouhá jen asi 2,5 km.^[6]

Obvod Mähringu tvoří 19 místních částí. Při územní reformě 1. května 1978 byly do obvodu začleněny dříve samostatné obce Dippersreuth, Griesbach a Großkonreuth.^[3]

Pamětihodnosti

• Farní katolický kostel svaté Kateřiny
• Kostel svaté Anny s turistickou vyhlídkovou věží na kopci Pfaffenbühl (692 m).^[7]