Mířkov

Mířkov (německy Mirschikau) je obec v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní 319^[1] obyvatel.

Mířkov
Mířkov
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Horšovský Týn
Obec s rozšířenou působností	Horšovský Týn (správní obvod)
Okres	Domažlice
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°35′22″ s. š., 12°52′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	319 (2025)[1]
Rozloha	17,63 km²[2]
Nadmořská výška	463 m n. m.
PSČ	346 01
Počet domů	92 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Mířkov 59 346 01 Horšovský Týn [e-mail]
Starostka	Lucie Komárková
Oficiální web: www.mirkov.cz
Mířkov
Další údaje
Kód obce	553956
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Česká podoba názvu obce „Mířkov“ se užívá od roku 1924. Původně byly užívány názvy Mirkov, Mirschigkau, Mirikau, Mirschigkau...

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1158, kdy byl Mířkov uveden jako majetek Hartmana z Mířkova. V roce 1415 byla v držení Radslava a Aleše, bratří Kočovských z Kočova. Dále ji držel Nedrah z Nedražic. Od roku 1498 patřil Mířkov Přibíkovi ze Stropčic. Potomci Přibíka začali užívat přídomek Mířkovští ze Stropčic. (Užívá se i forma Miřkovští či z Tropčic.) V roce 1603 koupil Mířkov Vilém starší Popel z Lobkowicz, který obec připojil ke svému panství Horšovský Týn. Protože Vilém byl členem direktoria, byl mu po bitvě na Bílé hoře veškerý jeho majetek konfiskován. Lobkovický konfiskát zakoupil smlouvou z 30. března 1622 Maxmilián z Trauttmansdorffu. Touto štýrskou šlechtou byl Mířkov poněmčen a dosídlen německy mluvícím obyvatelstvem. Po mnichovské dohodě byla obec připojena k Německé říši. Po skončení 2. světové války byli němečtí obyvatelé Mířkova odsunuti.^[4]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[5][6]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	612	563	560	546	650	673	684	351	378	324	273	238	316	256	307
Počet domů	81	84	86	88	91	97	109	116	78	72	71	81	87	91	92

Obecní správa

Mezi lety 1850–1880 patřil Mířkov jako osada obce ke Křakovu v okrese Horšův Týn. V letech 1880–1980 byl obcí v okrese Horšovský Týn (v letech 1880–1910 Horšův Týn) (1880–1950) a později v okrese Domažlice. Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 patřil jako část obce k Semněvicím a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.^[7]

Části obce

• Křakov
• Mířkov

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 2018.^[8]

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Víta
• Pozůstatky tvrze: Tvrz se nacházela v areálu pozdějšího hospodářského dvora na jižní straně návsi. Byla obklopena příkopem, který byl ještě počátkem 19. století patrný. Ve dvoře bylo později postaveno nové sídlo tzv. panský dům. Ten byl v roce 1986 zbořen. Z tvrze je zachován suterén.^[9]
• Venkovská usedlost čp. 23
• Na vrcholu Malého křakovského vrchu se v pozdní době halštatské nacházelo malé mířkovské hradiště.^[10] Vrchol Racovského vrchu byl osídlen v eneolitu mladší fází chamské kultury. Podobné, ale nejspíše výrazně kratší dobu osídlené, sídliště bývalo na vrcholu Tříslovce. Další pozdně halštatské sídliště stávalo na vrchu Rozsocha, který byl nejspíše později osídlen také v mladší době hradištní i ve středověku.^[11]

Osobnosti

• Jiří Dikast z Mířkova (1559–1630), ultrakvistický kněz, spisovatel, překladatel, v letech 1619–1621 působil jako administrátor podobojí