Míkovice

Míkovice jsou část města Uherské Hradiště v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji.

Míkovice
Centrum Míkovic
Lokalita
Charakter	místní část
Obec	Uherské Hradiště
Okres	Uherské Hradiště
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°2′9″ s. š., 17°30′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	814 (2021)[1]
Katastrální území	Míkovice nad Olšavou (3,01 km²)
Nadmořská výška	185 m n. m.
PSČ	686 09
Počet domů	293 (2021)[2]
Míkovice
Další údaje
Web	www.mikovice.eu
Kód části obce	94072
Kód k. ú.	694070
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Možná hledáte: Mikovice – část města Kralupy nad Vltavou v okrese Mělník.

Název

Podoba jména vesnice se postupně proměňovala. Dva nejstarší doklady z roku 1258 a 1301 mají podobu asi Miňojovice (zapsáno Minogwicz a Minoguich), doklady ze 14. a 15. století mají podobu Měníkovice, od roku 1538 je v dokladech vždy Míkovice (v pravopisných variantách). První a druhý doklad je nejistý, pravděpodobně je výsledkem písařské chyby. Základem další podoby bylo osobní jméno Měník, zdrobnělina jména Měna, jehož základem bylo sloveso mieniti - "domnívat se". Tvar Míkovice pak vznikl buď z předchozího krácením nebo bylo jeho základem jiné osobní jméno, Mík(a), domácká podoba jména Mikuláš, případně jiného jména začínajícího na Mi- (např. Milobud). Důvod střídání jmen je neznámý. Všechny podoby jména vesnice byly původně pojmenováním obyvatel vsi (zakončení -ici) s významem "Měníkovi/Míkovi/ (případně Miňojovi) lidé".^[3]

Historie

Dle nejstarších listinných dokladů byly Míkovice založeny ve 12. století, první písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1258. Původně existovaly dvoje Míkovice, Horní a Dolní, v 15. století už se prameny zmiňují pouze o jedné obci. V 17. století patřily do ostrožského panství. Obec byla značně poškozena při průjezdu bočkajovských vojsk v roce 1603, stejně tak při tazích vojsk během třicetileté války. Z údajů tzv. tereziánského katastru se zjišťuje na území obce poměrně velké množství vinohradů a sadů.

Při parcelaci v roce 1923 bylo z majetku kunovického velkostatku vyděleno 6 ha půdy a rozděleno deseti rolníkům z Míkovic. Ve třicátých letech proběhla elektrifikace obce a byla zrekonstruována část silnice z Brna do Trenčína vedoucí přes Míkovice. V prosinci roku 1944 byla do lesa na Hlubočku převedena skupina partyzánů, kterou však po prozrazení Němci vyvraždili. Míkovice byly osvobozeny 27. dubna 1945 Rumuny postupujícími od Hradčovic a Vlčnova. V roce 1946 byl dostavěn filiální kostel svaté Anežky České.

Přírodní poměry

PP Olšava rozkládající se na 3,3 hektaru mezi Míkovicemi, Popovicemi a Podolím s posledním zbytkem neregulovaného koryta řeky Olšavy.

150 let starý Památný strom Hrušeň obecná na severovýchodním svahu nad přehradou.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[4][5]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	380	397	427	493	546	568	588	723	824	880	856	825	826	888	814
Počet domů	79	81	84	93	104	109	141	171	188	205	206	245	245	281	293

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1980 Míkovice byly samostatnou obcí v okrese Uherské Hradiště. Od 1. července 1980 jsou částí města Uherské Hradiště ve stejnojmenném okrese.^[6]

Sport

SK Míkovice – Sportovní klub Míkovice je řádně sdružen v Českém svazu tělesné výchovy od 16. června 2003.