Mšice hlohová

Mšice hlohová (Dysaphis crataegi) je mšice poškozující listy rostlin sáním. Mšice hlohová je řazena do čeledě mšicovití (Aphididae) , řádu polokřídlí (Hemiptera).^[1] Je používán i původní název Yezabura crataegi (Kaltenbach, 1843).

Mšice hlohová
Mšice hlohová (Dysaphis crataegi)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Třída	hmyz (Insecta)
Řád	polokřídlí (Hemiptera)
Čeleď	mšicovití (Aphididae)
Rod	Dysaphis
Binomické jméno
Dysaphis crataegi (Kaltenbach, 1843)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Taxonomie

Poddruhy:^[1]

• Dysaphis crataegi aethusae (Börner, 1950)
• Dysaphis crataegi crataegi (Kaltenbach, 1843)
• Dysaphis crataegi kunzei (Börner, 1950)
• Dysaphis crataegi siciliensis (Theobald, 1927)

EPPO kód

DYSACR^[2]

Výskyt

Evropa a Severní Amerika^[3]

Popis

Bezkřídlé živorodé samičky bývají šedozelené barvy, okřídlené jsou černé.^[4], 1,5 - 2,5 mm dlouhé. Podle jiných zdrojů bezkřídlé živorodé samičky bývají šedožluté nebo šedozelenavé barvy, ojíněné, a okřídlené živorodé samičky jsou červené s černými skvrnami.^[5]

Hostitel

• hloh jednosemenný – primární hostitel (Crataegus monogyna)
• mrkev obecná, petržel, miřík celer, kopr – sekundární hostitel.^[4]

Příznaky

Mšice na listech, zbarvení listů, deformace listů, vyklenutí deformovaného listu miříkovitých směrem dolů^[6], u miříkovitých poškození listů a kořene.

Význam

Snižování listové plochy, úhyn mladých rostlin,^[7] znehodnocení kořene.

Biologie

Mšice má několik generací během roku, z vajíček na hlohu se líhnou na jaře samice. Populace na počátku léta migruje na dalšího hostitele. Na podzim se stěhuje zpět na primárního hostitele. Přezimují černá vajíčka.

Ekologie

Lesy, parky, zahrady. Predátoři: slunéčka, střevlíci, dravé ploštice, zlatoočky, larvy pestřenek a bejlomor rodu Aphidoletes^[7], pavouci a další.