Maďarská vlajka

Vlajka Maďarska (maďarsky Magyarország zászlaja) je podle ústavního zákona o státních symbolech Maďarska oficiálním státním symbolem Maďarska, reprezentujícím na domácí i mezinárodní scéně.^[1]

Maďarská národní a státní vlajka
Poměr stran: 1:2

Maďarská státní vlajka (neoficiální)
Poměr stran: 1:2

Maďarská národní vlajka
Poměr stran: 2:3

Popis, užití a symbolika

Státní vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 (od roku 2000, národní vlajka se smí užívat v poměrech stran 1:2 a 2:3) se třemi vodorovnými pruhy – červeným, bílým a zeleným. Je-li ve střední části vlajky umístěn státní znak, jedná se o neoficiální verzi státní vlajky, ale v současném Maďarsku převažující tendence užívat vlajku se znakem na úkor vlajky státní, a to nejenom na budovách státních institucí.^[2]

Červená barva symbolizuje sílu a krev prolitou vlastenci za svobodu země, bílá oddanost a čistotu, zelená naději.

Historie

Turul a maďarská vlajka

Nejstaršími maďarskými barvami jsou již od středověku červená a bílá, vyskytující se na vlajce Arpádovské dynastie. Červeno-bílo-zelená vlajka poprvé zavlála za vlády krále Matyáše II. na počátku 17. století. Ovšem historie používání těchto barev sahá až do roku 1222, kde pečeť krále Ondřeje II. přidržovala stuha v těchto barvách.^[3]

Červená, bílá a zelená se užívaly jako barvy Uherska a jsou rovněž barvami uherského znaku z 15. století. Oficiálně se barvy definují spolu s barvami vlajky Rakouska až v roce 1806. Od revoluce a boje za svobodu v letech 1848–49 se užívá jako národní vlajka. Od roku 1867 se objevila i ve vlající části obchodní vlajky Rakouska-Uherska. Po vzniku samostatné První Maďarské republiky roku 1918 se stala státní vlajkou. Po vyhlášení socialistické Maďarské lidové republiky v roce 1949 se barvám přisuzovaly (shora dolů a zase zpět) interpretace, že obětavost (červená) a čistý charakter národa (bílá), jsou sluncem a deštěm pro úrodnou půdu (zelená), která, když uzraje v míru (bílá), přinese bohaté plody komunismu (červená).

Vlajka	Poměr	Státní útvar	Období	Znak
		Maďarské velkoknížectví v době uherských nájezdů	8. století–9. století	nejstarší uherský znak
		Uherské království v době prvního uherského krále Štěpána I.	od konce 10. století
		Uherské království pod vládou dynastie Arpádovců	13. století–1301	znak Arpádovců
		Uherské království pod vládou dynastie Anjouovců	1308–1382	znak Anjouovců
		Uherské království	15. století	polcený štít
	~	Uherské království pod vládou dynastie Habsburků	Od 1848 (poprvé však tato kombinace barev již 1608)
	2:3	Uhersko v rámci Rakouska-Uherska	1867–1918	Malý znak (Kiscímer)
	1:2	První Maďarská republika	1918–1919	Kossuthův znak (Kossuth-címer)
	1:2	Maďarská republika rad	1919	bez znaku
	1:2	Maďarské království	1920–1946	Malý znak (Kiscímer)
	2:3	Druhá Maďarská republika	1946–1949	Kossuthův znak (Kossuth-címer)
	2:3	Maďarská lidová republika (Rákosiho éra)	1949–1956	Rákosiho znak (Rákosi-címer)
	2:3	Maďarské povstání	1956	vyříznutý Rákosiho znak[4]
	2:3	Porevoluční Maďarská lidová republika	1956–1957	Kossuthův znak (Kossuth-címer)
	2:3	Maďarská lidová republika (Kádárova éra) (ojediněle používána verze)	1957–1989	Kádárův znak (Kádár-címer)
	2:3	Maďarská lidová republika (Kádárova éra) a Třetí Maďarská republika	1957–2000	bez znaku
	1:2	Třetí Maďarská republika	2000–	bez znaku
	1:2	Uvažovaná podoba státní vlajky od roku 2011; neoficiální státní vlajka používaná od roku 2012 i státním aparátem	2012–	Malý znak (Kiscímer)

Další maďarské vlajky

• 
  Maďarská válečná (vojenská) vlajka
• 
  Maďarská námořní vlajka
  Poměr stran: 3:4
• 
  Vlajka maďarského prezidenta
  Poměr stran: 2:3
• 
  Vlajka maďarského prezidenta (199?–2012)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Navrhovaná vlajka maďarského prezidenta (1995)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Vlajka regenta Maďarského království (1920–1944)

Vlajky maďarských žup

Maďarské župy

Maďarsko se člení na 19 žup (megyék) a území hlavní města Budapešti, které má zvláštní statut. Všechny územní jednotky mají svou vlajku.^[5]

• 
  Hlavní město Budapešť
  (Poměr stran 2:3)
• 
  Bács-Kiskun
  (Poměr stran 3:5)
• 
  Baranya
  (Poměr stran 1:2)
• 
  Békés
  (Poměr stran 3:5)
• 
  Borsod-Abaúj-Zemplén
  (Poměr stran 3:5)
• 
  Csongrád-Csanád
  (Poměr stran 3:5)
• 
  Fejér
  (Poměr stran 3:5)
• 
  Győr-Moson-Sopron
  (Poměr stran 3:5)
• 
  Hajdú-Bihar
  (Poměr stran ~5:9)
• 
  Heves
  (Poměr stran 3:5)
• 
  Jász-Nagykun-Szolnok
  (Poměr stran 3:5)
• 
  Komárom-Esztergom
  (Poměr stran 3:5)
• 
  Nógrád
  (Poměr stran 3:5)
• 
  Pest
  (Poměr stran 3:5)
• 
  Somogy
  (Poměr stran 3:5)
• 
  Szabolcs-Szatmár-Bereg
  (Poměr stran 3:5)
• 
  Tolna
  (Poměr stran 3:5)
• 
  Vas
  (Poměr stran 3:5)
• 
  Veszprém
  (Poměr stran 3:5)
• 
  Zala
  (Poměr stran 3:5)