Nižší dvouděložné

Nižší dvouděložné (Magnoliopsida) je parafyletická (tedy z pohledu dnešní kladistické taxonomie nepřirozená) skupina rostlin, která zahrnuje starobylé vývojové větve krytosemenných dvouděložných rostlin. Zahrnuje asi 5 % známých dvouděložných rostlin, celkem cca 8000 druhů v 27 čeledích.^[zdroj?]

Nižší dvouděložné
Šácholan
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	nižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika

Skupina nemá žádné společné specializované znaky, náležejí sem vzhledově i ekologicky velmi různorodé rostliny. Květy však mají často vývojově původnější stavbu – neustálený počet květních částí, gyneceum z volných pestíků, tyčinky primárně zmnožené a často nerozlišené na nitku a prašník. Náležejí sem rostliny s nejstarobylejší stavbou generativních květních částí (prašníky u rodu Degeneria a Drimys, plodolisty u Amborella).

Nejtypičtější obsahové látky jsou silice a benzylisochinolinové alkaloidy.

Taxonomie

Podle výsledků molekulárních studií skupiny APG stojí na začátku stromu krytosemenných rostlin 3 samostatné větve (řády) – Amborellales, leknínotvaré (Nymphaeales) a Austrobaileyales. Tato parafyletická skupina byla označena jako ANITA Group a vyznačuje se některými význačnými společnými znaky (čtyřjaderný zárodečný vak, diploidní endosperm, nesrostlé plodolisty). Následuje větev sdružující řád žlutokvětotvaré (Chloranthales) a skupinu označovanou jako magnoliids zahrnující řády šácholanotvaré (Magnoliales), vavřínotvaré (Laurales), kanelotvaré (Canellales) a pepřotvaré (Piperales). Poté se odštěpuje rozsáhlá větev jednoděložných rostlin. Poslední skupinou řadící se k nižším dvouděložným je řád růžkatcotvaré (Ceratophyllales), což je sesterská skupina k vyšším dvouděložným (Eudicots, Rosopsida) .

Vývojový strom krytosemenných rostlin

Podle systému APG IV, zahrnuty jsou pouze recentní skupiny.^[1]

	Amborellales        leknínotvaré (Nymphaeales)        Austrobaileyales          žlutokvětotvaré (Chloranthales)   Magnoliids      kanelotvaré (Canellales)          pepřotvaré (Piperales) ►          vavřínotvaré (Laurales)      šácholanotvaré (Magnoliales)            jednoděložné (Monocots, Liliopsida) ►        růžkatcotvaré (Ceratophyllales)      vyšší dvouděložné (Eudicots, Rosopsida)

Taxonomické členění

(dle aktualizovaného systému APG IV, vydaného v roce 2016)

řád Amborellales

čeleď Amborellaceae

řád leknínotvaré (Nymphaeales)

čeleď kabombovité (Cabombaceae)

čeleď Hydatellaceae

čeleď leknínovité (Nymphaeaceae)

řád Austrobaileyales

čeleď Austrobaileyaceae

čeleď klanopraškovité (Schisandraceae)

čeleď Trimeniaceae

řád žlutokvětotvaré (Chloranthales)

čeleď žlutokvětovité (Chloranthaceae)

řád šácholanotvaré (Magnoliales)

čeleď láhevníkovité (Annonaceae)

čeleď Degeneriaceae

čeleď Eupomatiaceae

čeleď Himantandraceae

čeleď šácholanovité (Magnoliaceae)

čeleď muškátovníkovité (Myristicaceae)

řád vavřínotvaré (Laurales)

čeleď Atherospermataceae

čeleď sazaníkovité (Calycanthaceae)

čeleď Gomortegaceae

čeleď stukačovité (Hernandiaceae)

čeleď vavřínovité (Lauraceae)

čeleď Monimiaceae

čeleď Siparunaceae

řád kanelotvaré (Canellales)

čeleď kanelovité (Canellaceae)

čeleď winterovité (Winteraceae)

řád pepřotvaré (Piperales)

čeleď podražcovité (Aristolochiaceae) <včetně čeledi Hydnoraceae a Lactoridaceae>

čeleď pepřovníkovité (Piperaceae)

čeleď ještěrkovcovité (Saururaceae)

řád růžkatcotvaré (Ceratophyllales)

čeleď růžkatcovité (Ceratophyllaceae)^[2]