Višeň turecká

Višeň turecká (Prunus mahaleb), známá též jako třešeň mahalebka a mahalebka obecná,^[3] je opadavý strom nebo větší keř z čeledi růžovitých.

Višeň turecká
Rozkvetlá višeň turecká – mahalebka
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	růžotvaré (Rosales)
Čeleď	růžovité (Rosaceae)
Rod	slivoň (Prunus)
Binomické jméno
Prunus mahaleb L., 1753
Synonyma
Mahalebka obecná Slivoň mahalebka Třešeň mahalebka[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Je to strom nebo velký keř, dorůstá výšky 2–10 m, výjimečně až 12 m, s průměrem kmene až 40 cm. Koruna je často nepravidelného tvaru, s křivolakým kmenem. V dubnu až květnu vykvétá bílými, pětičetnými, oboupohlavnými květy sestavenými v širokých, chocholičnatých hroznech; květy vydávají hořce mandlovou vůni. Plodem jsou drobné, asi 1 cm veliké, tmavě zbarvené peckovičky. Listy jsou široce vejčité až okrouhlé, na okrajích jemně pilovité, lesklé.

Ekologie a rozšíření

Jako světlomilná dřevina snášející dobře sucho se vyskytuje především v teplých lesostepních společenstvech a rozvolněných teplomilných doubravách, na vysýchavých, kamenitých, především vápencových podkladech. Na úživnost substrátu není náročná.

Původní areál rozšíření byl ve Španělsku, v jižní Evropě, na jihozápadní Ukrajině až ve Střední Asii; v ČR roste především v teplých oblastech okolo Prahy a na jižní a střední Moravě.^[4]

Využití

Pěstuje se pro koření, které se získává ze semen uvnitř třešňové pecky. Semena výrazně voní a chutnají podobně jako hořké mandle. Někdy bývá využívána jako podnož pro ušlechtilé ovocné odrůdy.^[5]

Jako poměrně nenáročná dřevina odolná vůči exhalacím má využití i jako ozeleňovací prvek v městské zástavbě.^[4]

Tvrdé a těžké dřevo mahalebky se využívá v řezbářství.^[6]

Galerie

• 
  Květenství mahalebky
• 
  Dozrávající plody
• 
  Vzrostlý jedinec