Majáková loď

Majáková loď (anglicky: lightvessel nebo lightship, německy: Feuerschiff) je loď plnící funkci majáku, plujícího navigačního znaku, který je zakotven v místě, kde nemůže být postaven stálý maják pro velkou hloubku vody nebo je jinak nevhodné pro stavbu majáků.

Majáková loď

Historie

Přestože existují záznamy o požárech majáků umístěných na lodích v římském období, první moderní majáková loď byla umístěna mimo písčinu Nore u ústí řeky Temže v roce 1734 jejím vynálezcem Robertem Hamblinem.^[1][2]

U amerických břehů byla poprvé zakotvena majáková loď u písčité mělčiny Nantucket South Shoals v Massachusetts 15. června 1854. Robustní škuner se dvěma stěžni, na které se v noci vytahovaly velké lucerny s lampami s velrybím tukem. Dosvit byl několik mil, poslední americká majáková loď, která ukončila službu v roce 1973 měla svítivost 400 000 kandel a dosvit 23 mil.^[3]

Vybavení

Majáková loď kromě stálého světla (nemůže mít sektorové světlo z důvodů nestability – otáčení lodi) je vybavena zvukovým mlhovým signálem, později radiomajákem a transponderem Racon. Dosvit světla není velký vzhledem nízké výšce světla. Charakteristika je uváděná v seznamech navigačních světel.

Majákové lodi se vyskytují čím dál méně. Na jejich místo jsou umístěny světelné plovoucí bóje (Light-float) nebo LANBY (large automatic navigation buoy – velké automatické navigační bóje).

Galerie

• 
  Německá majáková loď FS3 na pozici
• 
  Britská majáková loď Calshot Spit, nyní jako atrakce v Ocean Village marina, Southampton
• 
  Majáková loď #51 jako Sandy Hook, New Jersey, z roku 1890
• 
  Americká majáková loď Columbia
• 
  LV-11 (původní britská majáková loď Trinity House) kotvící v přístavu Rotterdam v Nizozemí, slouží jako restaurace Breeveertien
• 
  Belgická majáková loď West-Hinder II, nyní jako námořní muzeum v Zeebrugge, Belgie
• 
  Vrak dánské majákové lodi Motorfyrskib No. II v Gdaňském přístavu