Maketa Škodových závodů

Maketa Škodových závodů, zvaná také „dřevěná milenka“,^[1][2] byla dřevěná maketa areálu Škodových závodů v Plzni, kterou za druhé světové války vybudovali Němci mezi vesnicemi Vejprnice, Vochov a Křimice jako falešný cíl.^[2][3][4][5]

Celkový pohled na maketu v létě 1945

Pozadí

Plzeňská Škodovka patřila v době okupace do koncernu strojíren Reichswerke Hermann Göring^[6] a byla součástí zbrojařského průmyslu zásobujícího nacistické Německo vojenským arzenálem.^[7] Civilní výrobní program byl utlumen a většina výroby produkovala zbraně.^[4] Pro svou produkci byla přirozeným cílem bombardérů britského a později i amerického letectva, které usilovaly o její zničení.^[1]

Maketa

Napodobeniny komínů

Maketa v létě 1945

Němci si uvědomovali význam jedné z největších zbrojovek Říše a vnímali snahu britského RAF o její bombardování.^[1] Nechali proto severozápadně od Plzně vystavět model továrny, aby zmátli spojenecké letectvo a to bombardovalo místo továrny podvrženou atrapu.^[3][8][5] Velmi věrohodně vypadající dřevěná maketa postavená na ploše 100 hektarů byla potažena pytlovinou a měla i pro Škodovku typické komíny, zahrnuty byly i napodobeniny železničních tratí do Chebu a na Domažlice.^[3][9]

Ač je často uváděna výstavba makety v roce 1943,^{[3][4][10][11][5]} byla vybudována již v roce 1941.^[12][13] Ostatně na falešný model několik kilometrů západně od továrny upozornili Londýn již v dubnu 1942 českoslovenští parašutisté prostřednictvím vysílačky Libuše při operaci Canonbury.^[14] Uvažovali také, zda by bylo možné maketu zapálit.^[14]

V poválečném dokumentu Strategic Air Victory in Europe je zmíněno, že maketa zmátla jednou 15. leteckou armádu USAAF.^[15] Klamný cíl nebyl za války nijak zasažen^[3][13] a přečkal do konce války.^[9] Následně byla maketa využita jako zdroj materiálu pro opravu Škodových závodů těžce poškozených posledním náletem.^[9][13]

Zachycení v umění

Spolek přátel kostela sv. Jana Nepomuckého na Chodském náměstí a národopisec Ladislav Lábek iniciovali vytvoření betlému, který by odrážel Plzeňsko a jeho folklór. Realizace Plzeňských jesliček se ujal sochař Jan Vasilej Čermák. Začal v roce 1943 malbou panoramatu Plzně a jejího okolí od lochotínského statku Lüftnerka. Na detailním třímetrovém obrazu, který je pozadím betlému, je zachycena i dřevěná maketa Škodovky.^[16]

Další makety továren

Vábnička na bombardéry u Vejprnic nebyla jedinou svého druhu, za války vznikly podobné falešné továrny na více místech Evropy. Např. Vítkovické železárny měly svou napodobeninu u města Kravaře nedaleko Opavy.^[17]