Malé Kunčice (Polsko)

Malé Kunčice^[1][2][3][4] (polsky Kończyce Małe, německy Klein Kuntschitz) jsou vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Žibřidovice. Leží poblíž českých hranic na území Těšínského Slezska na řece Petrůvce. Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo 3 327 obyvatel, rozloha obce činí 11,94 km².

Malé Kunčice Kończyce Małe
Pohled na malokunčický zámek
Poloha
Souřadnice	49°51′10″ s. š., 18°39′2″ v. d.
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Slezské
Okres	Těšín
Gmina	Žibřidovice
Malé Kunčice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	11,94 km²
Počet obyvatel	3 327 (2011)
Hustota zalidnění	278,6 obyv./km²
Etnické složení	Poláci, Slezané
Náboženské složení	římští katolíci, luteráni
Správa
Status	starostenství
Starosta	Janina Węglorz
Telefonní předvolba	33
PSČ	43-410 (Zebrzydowice)
Označení vozidel	SCI
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přes vesnici vede krajská silnice č. 937 spojující Těšín s Jastrzębím-Zdrojí a také železniční trať Těšín–Žibřidovice–Čechovice-Dědice se zastávkou Kończyce.

U Malých Kunčic se 26. ledna 1919 odehrála jedna z československo-polských bitev sedmidenní války, v níž zahynul Cezary Haller de Hallenburg. V roce 1920 byla vesnice spolu s celým východním Těšínskem rozhodnutím Konference velvyslanců připojena k Polsku.

Památky

Malokunčický zámek byl postaven v gotické podobě Golasovskými na konci 14. století. Kolem roku 1560 jej noví majitelé, Czelové, přestavěli na renesanční šlechtické sídlo s arkádovým nádvořím, díky němuž vzniklo označení „těšínský Wawel“. Ve 20. letech 19. století, za vlády Pełků, byl kolem zámku založen rozsáhlý anglický park. Během bojů v závěrečné fázi druhé světové války byl areál značně poškozen, severní a východní křídlo dokonce úplně zničeno. V současnosti se v obnovených hradních prostorách nachází hotel, restaurace, knihovna a regionální muzeum. Na místě zničeného východního křídla byl v roce 1960 postaven divadelní sál.

Severozápadně od hradu stojí barokní katolický kostel Narození Panny Marie z roku 1713 (na místě staršího dřevěného), ve kterém se nachází vzácný renesanční epitaf Zikmunda Vyškoty z Vodnik (1568) a uctívaný obraz Matky Boží Kunčické (Madonna s pampeliškou).