Roudná (Plzeň)

Roudná (německy Raudna) je sídelní celek, vymezený a evidovaný jako základní sídelní jednotka, v evidenční části Severní Předměstí v městském obvodu Plzeň 1 statutárního města Plzeň. Nachází se v severním sousedství středu města.

Roudná
Křížkova ulice, Plzeň-Roudná
Lokalita
Charakter	část města
Obec	Plzeň
Okres	Plzeň-město
Kraj	Plzeňský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°45′29″ s. š., 13°22′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 891 (2021)[1]
Katastrální území	Plzeň a Plzeň 1 (2 km²)
Nadmořská výška	320 m n. m.
PSČ	301 64 301 65
Roudná
Další údaje
Kód ZSJ	122050
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Dnešní Roudná existuje na katastrálním území vsi Malice (podle níž se dodnes jmenuje jedna ulice Malická), která stála již staletí před založením Plzně.^[2] Nedaleko byla další ves Záhoří (viz název ulice Pod Záhorskem) a obě vsi používaly románský kostel Všech svatých, který byl později přestavěn v gotickém a ještě později v barokním stylu.

Samotný název Roudná původně náležel tvrzi, která se podle zdrojů nacházela přinejmenším mezi roky 1416 až 1555 na kopci v dnešní Bílé Hoře v blízkosti Boleveckého rybníka (dnes na tom místě sídlí průmyslový podnik). Ulice „Na Roudné“ byla později pojmenována podle toho, že touto cestou obyvatelé chodili na tvrz Roudnou a postupně se význam slova „Roudná“ přesunul z tvrzi na domky v původních Malicích spolu s tím, jak tvrz Roudná ztrácela na důležitosti (už v roce 1543 je zmiňována jako „pustý zámek“). Kněz Martin z Mertlíkovic, jeden z majitelů, prodal tvrz Plzeňským za 200 kop míšeňských grošů v roce 1495. Z dalších vlastníků tvrzi lze zmínit rody plzeňských měšťanů Hiršů a Kleovů z Roudné.

Čtvrť obsahuje zátopové oblasti. Dlouhá desetiletí šlo o čtvrť chudou a dělnickou, v níž bylo vysoké procento občanů romské národnosti. Rozvoj obchodů po roce 1989 charakter Roudné pozměnil k lepšímu.

Rondel, obchodní centrum v Plzni