Mamlúci
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Mamlúk (arabsky مملوك, v latince: mamlūk (jednotné číslo), مماليك, mamālīk (množné číslo), přeloženo jako „ten, kdo je vlastněn“,[2] míněno „otrok“,[3] také přepisováno jako Mameluk, mamluq, mamluk, mamluke, mameluke, mamaluke nebo marmeluke) je termín nejčastěji označující nearabské, etnicky různorodé (většinou jihoruské,[4][5] turkické, kavkazské, východoevropské a jihovýchodoevropské) vojáky-otroky a osvobozené otroky, kterým byly přiděleny vojenské a administrativní povinnosti, sloužící vládnoucím arabským dynastiím v muslimském světě.[2][6][7][8]
Remove ads
Historie
Nejdéle trvající mamlúckou říší byla rytířská vojenská třída ve středověkém Egyptě, která se vyvinula z řad otrokářských vojáků.[2][7] Původně byli mamlúkové otroci turkického původu z eurasijské stepi,[2][7][8][12], ale instituce vojenského otroctví se rozšířila i na Čerkesy,[2][7][8][13] Abcháze,[14][15][16] Gruzínce,[2][7][17][18][19] Armény,[2][7][8][20] Rusy,[8] a Maďary,[7] stejně jako na národy z Balkánu, jako Albánci,[7][21] Řekové,[7] a jižní Slované[7][21][22] (viz Saqaliba). Také se rekrutovali z řad Egypťanů.[23] „Fenomén Mamlúk/Ghulam“,[6] jak David Ayalon nazval vytvoření specifické válečnické třídy,[24] měl velký politický význam; už pro jednu věc – vydržela téměř 1000 let, od 9. do 19. století.
Postupem času se z mamlúků stala silná vojenská rytířská třída v různých muslimských společnostech, které ovládali arabští vládci.[2] Zejména v Egyptě,[2] ale také v Levantě, Mezopotámii a Indii měli mamlúkové politickou a vojenskou moc. V některých případech dosáhli hodnosti sultána, zatímco v jiných drželi regionální moc jako emírové nebo bejové. Nejpozoruhodněji se mamlúcké frakce zmocnily sultanátu soustředěného na Egypt a Sýrii a ovládaly jej jako mamlúcký sultanát (1250–1517).[2] Mamlúcký sultanát slavně porazil Ílchanát v bitvě u Ajn Džálút. Dříve bojovali proti západoevropským křesťanským křižákům v letech 1154–1169 a 1213–1221, čímž je fakticky vyhnali z Egypta a Levanty. V roce 1302 mamlúcký sultanát formálně vyhnal z Levanty poslední křižáky, čímž skončila éra křížových výprav.[7][25]
Zatímco mamlúkové byli zakoupeni jako majetek,[2] jejich postavení stálo nad obyčejnými otroky, kteří nesměli nosit zbraně ani vykonávat určité úkoly. V místech, jako je Egypt, od dynastie Ajjúbovců do dob Muhammada Alí Paši z Egypta, byli mamlúkové považováni za „opravdové pány“ a „opravdové válečníky“, se sociálním postavením nad běžnou populací v Egyptě a Levantě.[7] V jistém smyslu byli jako zotročení žoldáci.[2][23][26]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads