Margaret Sangerová

Margaret Higginsová Sangerová (14. září 1879 Corning – 6. září 1966 Tucson) byla americká feministka, bojovnice za sexuální osvětu a práva žen, zejména v oblasti reprodukce.

Margaret Sangerová
Rodné jméno	Margaret Louise Higgins
Narození	14. září 1879 Corning USA USA
Úmrtí	6. září 1966 (ve věku 86 let) Tucson USA USA
Příčina úmrtí	srdeční selhání
Místo pohřbení	Green-Wood Cemetery
Alma mater	Claverack College
Povolání	všeobecná sestra, sex columnist, aktivistka, odborářka, aktivistka za práva žen, filmová režisérka, spisovatelka a vychovatelka
Ocenění	Humanista roku (1957) Národní ženská síň slávy (1981) Arizona Women's Hall of Fame (1991)
Politická strana	Americká socialistická strana
Partner(ka)	Herbert George Wells
Příbuzní	Ethel Byrne (sestra)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodila se jako sedmá z jedenácti dětí v bigotní katolické rodině. Její matka, Anne Purcellová Higginsová, byla osmnáctkrát těhotná (porodila 11 živých dětí), než zemřela na tuberkulózu a rakovinu děložního čípku. Sangerová navštěvovala dva roky Claverack College v Hudsonu. Sestry jí platily školu, a když jí už nemohly dále poskytovat finanční podporu, vrátila se roku 1899 domů. Matka zemřela právě v době, kdy se Margaret zapsala do programu pro ošetřovatelky v nemocnici ve White Plains, na předměstí New Yorku.

V roce 1902 se provdala za Williama Sangera a následující rok se jim narodil syn. Později porodila ještě jednoho syna a dceru, která zemřela v dětském věku.

V roce 1912 po ničivém požáru domu se rodina přestěhovala do New Yorku, kde Sanger vstoupila do Sociálně demokratické strany a účastnila se organizování stávek. Stýkala se i s dalšími levicovými newyorskými intelektuály, jako byl John Reed, Upton Sinclair či Emma Goldmanová. Kromě toho začala přispívat do pravidelné rubriky o sexuální výchově pro noviny New York Call pod názvem „Co má vědět každá dívka“, její příspěvky však byly pravidelně cenzurovány.

Sangerová pracovala jako zdravotní sestra v chudinské čtvrti East Side na Manhattanu. Starala se hlavně o těhotné ženy, se kterými diskutovala o sexualitě. Tyto ženy, které musely ve velké chudobě vychovávat své děti, byly spolu s předčasnou smrtí vlastní matky hlavními příčinami, proč se z ní stala propagátorka antikoncepce. Silně ji též ovlivnila kniha The Psychology of Sex od Havelocka Ellise, s nímž se setkala i osobně při své cestě po Evropě roku 1914.

Roku 1916 otevřela první kliniku pro plánované rodičovství. Klinika byla žalována a následný proces vzbudil velkou pozornost a vzniklo i hnutí na podporu Sangerové. V roce 1917 začala vydávat výchovný časopis s názvem "Antikoncepční revue", v roce 1921 založila Americkou ligu pro antikoncepci a v roce 1922 Národní komisi federální legislativy pro antikoncepci. Odmítala ovšem potraty.^[zdroj?] Na rozdíl od moderní sexuologie také odmítala masturbaci, zejména u žen. Kritiku vzbudilo rovněž to, že ve svých úvahách o kontrole porodnosti rovněž přitakala eugenickým snahám, byť protestovala proti eugenice nacistické, řízené státem. Byla též obviněna z rasismu.^[1]