Marie Anna Hesensko-Homburská

Marie Anna Hesensko-Homburská (13. října 1785 Bad Homburg vor der Höhe – 14. dubna 1846 Berlín) byla německou šlechtičnou a v letech 1810 až 1840 první dámou Pruska.

Marie Anna Hesensko-Homburská
pruská princezna
Úplné jméno	Marie Anna Amálie
Narození	13. října 1785 Bad Homburg vor der Höhe
Úmrtí	14. dubna 1846 (60 let) Berlín
Sňatek	1804
Manžel	Vilém Pruský
Potomci	Vojtěch Pruský Alžběta Pruská Valdemar Pruský Marie Frederika Pruská
Dynastie	Hesenští
Otec	Fridrich V. Hesensko-Homburský
Matka	Karolína Hesensko-Darmstadtská
Příbuzní	Leopold Viktor Hesensko-Homburský, Ferdinand Jindřich Hesensko-Homburský, Gustav Adolf Bedřich Hesensko-Homburský, Filip August Hesensko-Homburský, Ludvík Vilém Hesensko-Homburský, Bedřich VI. Hesensko-Homburský, Amálie Hesensko-Homburská, Augusta Frederika Hesensko-Homburská, Karolina Hesensko-Homburská a Luisa Ulrika Hesensko-Homburská (sourozenci) Alžběta Pruská[1] Bedřich VI. Hesensko-Homburský[1] Ludvík Vilém Hesensko-Homburský[1] Karolina Hesensko-Homburská[1] Luisa Ulrika Hesensko-Homburská[1] Amálie Hesensko-Homburská[1] Augusta Frederika Hesensko-Homburská[1] Filip August Hesensko-Homburský[1] Gustav Adolf Bedřich Hesensko-Homburský[1] Ferdinand Jindřich Hesensko-Homburský[1] Leopold Viktor Hesensko-Homburský[1] Adalbert Freiherr von Barnim[2] (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Marie Anna se narodila jako dcera Fridricha V. Hesensko-Homburského a Karolíny Hesensko-Darmstadtské, takže byla vnučkou Karolíny Falcko-Zweibrückenské, známé jako "Velká lankraběnka". Marie Anna patřila do protinapoleonské skupiny okolo královny Luisy a v roce 1806 podporovala válku proti Francii. Během francouzské okupace následovala královský dvůr v útěku. Po smrti královny Luisy v roce 1810 působila při oficiálních příležitostech jako první dáma. V březnu 1813 prohlásila slavnou "Výzvu královské princezny ženám pruského státu" a založila vlastenecké dámské sdružení "Vaterländischen Frauenverein". Dopisovala si s Heinrichem Friedrichem Karlem vom und zum Stein, Karlem Augustem von Hardenberg a bratry Humboldtovými, a byla známá básníka Friedricha de la Motte Fouqué. V roce 1822 se zamilovala do hraběte Antona Stolbersko-Wernigerodského, který se později stal pruským ministrem zahraničí. Působila ve vězeňské péči Berliner Gefängnisinsassen a založila sirotčinec v Pankow v Berlíně.

Manželství a potomci

V roce 1804 se provdala za svého bratrance Viléma Pruského, se kterým měla několik dětí:

• 1. Amálie Frederika Luisa Karolína Vilemína Pruská (4. 7. 1805 Berlín – 23. 11. 1806 Gdaňsk)^[3]
• 2. Irena Pruská (3. 11. 1806 Gdaňsk – 14. 11. 1806 tamtéž)^[4]
• 3. syn (*/† 30. 8. 1809 Königsberg)^[5]
• 4. Fridrich Tassilo Vilém Pruský (29. 10. 1811 Berlín – 9. 1. 1813 tamtéž)^[6]
• 5. Jindřich Vilém Vojtěch Pruský (29. 10. 1811 Berlín – 6. 6. 1873 Karlovy Vary), admirál pruského námořnictva^[7]

  ⚭ 1850 Therese Elsslerová (5. 4. 1808 Vídeň – 19. 11. 1878 Merano), baletka, sestra Fanny Elsslerové^[8]

• 6. Fridrich Vilém Tassilo Pruský (15. 11. 1813 – 9. 1.1814)^[9]
• 7. Marie Alžběta Karolína Viktorie Pruská (18. 6. 1815 Berlín – 21. 3. 1885 Darmstadt)^[10]

  ⚭ 1836 Karel Hesenský (23. 4. 1809 Darmstadt – 20. 3. 1877 tamtéž)^[11]

• 8. Fridrich Vilém Valdemar Pruský (2. 8. 1817 Berlín – 17. 2. 1849 Münster), generálmajor pruské armády, svobodný a bezdětný^[12]
• 9. Marie Frederika Františka Hedvika Pruská (15. 10. 1825 Berlín – 17. 5. 1889 Hohenschwangau)^[13]

  ⚭ 1842 Maxmilián II. Bavorský (28. 11. 1811 Mnichov – 10. 3. 1864 tamtéž), bavorský král od roku 1848 až do své smrti^[14]

Vývod z předků