Alois Martin David

Alois Martin David (8. prosince 1757 Dřevohryzy^[1] u Toužimi – 22. února 1836 Klášter Teplá^[2]) byl český kněz, astronom a kartograf, průkopník aplikované vědy.

Alois Martin David
Alois Martin David, 1816
Narození	8. prosince 1757 Dřevohryzy České království České království
Úmrtí	22. února 1836 (ve věku 78 let) Klášter Teplá Rakouské císařství Rakouské císařství
Povolání	astronom, pedagog, vysokoškolský učitel a katolický kněz
Zaměstnavatel	Univerzita Karlova
Následovník	Adam Bittner
Nábož. vyznání	katolická církev
Funkce	rektor Univerzity Karlovy (1816)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Vystudoval klášterní gymnázium v Teplé a od roku 1776 studoval filosofii, fyziku, matematiku a teologii na Karlově univerzitě v Praze. Roku 1777 se stal magistrem filosofie a pokračoval ve studiu teologie. Přitom navštěvoval přednášky Jana Tesánka a Stanislava Vydry o matematice, mechanice a astronomii. Roku 1780 vstoupil do řádu premonstrátů v Teplé, od roku 1783 pokračoval ve studiu v Praze a roku 1787 byl vysvěcen na kněze. Roku 1789 byl jmenován profesorem Karlo-Ferdinandovy univerzity a pracoval na hvězdárně v Klementinu, od roku 1799 po Antonínu Strnadovi jako její ředitel. Roku 1790 obhájil doktorát filosofie, od roku 1795 byl členem Královské české společnosti nauk, v letech 1806–1831 byl jejím tajemníkem a od roku 1832 ředitelem.^[3] Jeho kolegou a nástupcem ve funkci ředitele hvězdárny byl Adam Bittner.

Navázal četné styky s hvězdárnami v Německu (Gotha, Mnichov, Benediktbeuern). Roku 1805 byl zvolen děkanem Filosofické fakulty, roku 1815 jej císař František I. vyznamenal Velkým zlatým řádem a roku 1816 jej jmenoval rektorem pražské univerzity. Byl členem řady učených a vědeckých společností v Čechách, na Moravě, v Lipsku a v Mnichově. Byl jmenován královským astronomem a roku 1830 císařským radou. Roku 1833 se vrátil do Teplé, kde o tři roky později zemřel.^[3]

Dílo

Jako ředitel pražské hvězdárny se věnoval zejména geodézii a v letech 1801–1820 zpracoval se svými spolupracovníky novou přesnější mapu Čech.

Zpřesnil údaje o zeměpisné délce polohy Prahy vůči poloze Drážďan a Vratislavi, když časové rozdíly místního času mezi nimi změřil pomocí pozorování světelných signálů z odpalů náloží střelného prachu na hraničních horách (Děčínský Sněžník, Sněžka). Signály z těchto odpalů pozoroval z pražského Petřína.^[4]

Napsal životopis Isaaca Newtona (1783) a publikoval mnoho odborných článků o astronomii a topografii.^[3]

Věnoval se také meteorologii a fenologii. Jako první na světě popsal způsob předpovídání počasí podle změn atmosférického tlaku.

Řada přístrojů, které opatřil v Mnichově nebo sám zkonstruoval, je dnes vystavena v Klementinu a v Teplé si zřídil hvězdárnu v klášterním parku a na Branišovském vrchu.

Památky

• Davidova stezka je naučná stezka v podobě 33 kilometrů dlouhého okruhu spojujícího od roku 2011 místa na Tepelsku a Toužimsku, spjatá s jeho životem a působením, včetně jeho zaniklé rodné obce, dlouhá 33,^[5][6] či 31, kilometrů.^[7]
• Davidova noc s astronomickým zaměřením se konává od roku 2010 v srpnu v Nežichově, pod jeho bývalou observatoří na Branišovském vrchu, kupříkladu v sobotu 21. srpna 2010,^[8] 20. srpna 2011,^[6][9] v roce 2014,^[10] či v pátek 21. srpna 2020,^[11] a po vzniku Manětínské oblasti tmavé oblohy patří mezi činnosti s ní spojené.^[12]
• Pamětní deska připomíná Davidovu osobnost v rodných Dřevohryzech od roku 2007.
• Asteroid Planetka (Asteroid 6385) objevená roku 1989 byla pojmenována Martindavid = 1989 EC2.