Mecenáš

Mecenáš je člověk, který nezištně podporuje umění, resp. umělce. Od konce 20. stol. se toto označení šíří i mimo oblast kultury a umění, což přesahuje původní význam.

Básníci Horatius, Vergilius a Varius v domě Gaia Cilnia Maecena na obraze francouzského malíře Charlese Jalaberta

Původ výrazu

Slovo připomíná památku Gaia Cilnia Maecenata (asi 70–8 př. n. l.), původem z Arretia (dnes Arezzo v Toskánsku), římského boháče, přítele, rádce a příležitostného diplomata prvního císaře Augusta, k jehož snahám o obnovu starých římských ideálů chtěl přispět podporou a ovlivňováním básníků a jejich tvorby. Jméno se v obecném významu podporovatele umění a věd ujalo již krátce po Maecenatově smrti.^[1]

Významní mecenáši

České země

Mezi významné mecenáše v českém prostředí patří například:

• František Antonín Špork (zejména mecenáš Matyáše Bernarda Brauna)
• Josef Hlávka (Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových je nejstarší nadace v Česku s nepřetržitou kontinuitou)
• August Švagrovský (proslul zejména podporou malíře Antonína Slavíčka, ale i dalších)
• Josef Hoser (jeho dar téměř 300 obrazů vlámského, holandského a středoevropského malířství 17. a 18. století, spolu se sbírkou grafických listů, tvoří jeden ze základů sbírky barokního umění dnešní Národní galerie.
• Ondřej Vlček (s manželkou zakladatel nadace rodiny Vlčkových, investor obnovy areálu bývalé usedlosti Cibulka včetně vybudování dětského hospice s paliativním střediskem)

Mecenáši kultury a umění byly i šlechtické rody. Např. na sbírku na výstavbu Národního divadla přispěli významně nejen císař František Josef I., ale i řada zástupců české šlechty.^[2]

Svět

V zahraničí byli významnými mecenáši umění např.:

• Medicejové (zejména Lorenzo Nádherný podporující Michelangela Buonarottiho)