Metuje
řeka v okrese Náchod, přítok Labe From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Metuje (německy Mettau) je řeka v Česku, v severovýchodních Čechách, levý přítok Labe. Je 77,2 km dlouhá. Povodí Metuje má rozlohu 607,6 km² a malou částí zasahuje i do Polska v tzv. Českém koutku v západním Kladsku a v okolí vsi Łączna. Nejvyšším bodem povodí je Vrchmezí (1084 m) v Orlických horách.
Remove ads
Původ jména
Metuje (původně nazývaná Medhuje, podoba Metuje byla lidovou výslovností) má (na rozdíl od lidové etymologie „med tu je“) jméno původu praevropského: jeho základem je indoevropský kořen *medh- „prostřední“ (rozuměj prostřední řeka mezi Úpou a Orlicí) – srov. latinské medius „střední“ a litevské říční jméno Meduja. První doklad jména pochází z 12. století (1186 super Methugiam).[1]
Průběh toku
Pramení v nadmořské výšce okolo 630 m v Broumovské vrchovině u Hodkovic, západně od Adršpašských skal. Na horním a středním toku vytváří hluboce zaříznutá údolí (přírodní rezervace Peklo). Z významnějších obcí leží na této řece Teplice nad Metují, Hronov, Náchod a Nové Město nad Metují. V Jaroměři ve výšce 248 m, v nejsevernějším výběžku Pardubické kotliny, ústí do Labe a v něm jsou její vody odváděny do Severního moře.
Větší přítoky
- Adršpašský potok, zleva, ř. km 73,7[2]
- Zdoňovský potok, zleva, ř. km 72,7[3]
- Bučnice, zleva, ř. km 71,3[4]
- Skalní potok, zprava, ř. km 69,5[4]
- Teplický potok, zleva, ř. km 67,5[5]
- Bohdašínský potok, zleva, ř. km 66,1[5]
- Vlásenka, zprava, ř. km 59,0[6]
- Dunajka, zleva, ř. km 53,8[7]
- Ledhujka, zleva, ř. km 53,5[7]
- Židovka, zleva, ř. km 50,1[8]
- Dřevíč, zprava, ř. km 46,4[9]
- Zbečnický potok, zprava, ř. km 44,5[7]
- Brlenka, zleva, ř. km 40,8[10]
- Střela, zleva, ř. km 38,2[11]
- Bavorův potok, zleva, ř. km 37,3[11]
- Radechovka, zprava, ř. km 34,1[12]
- Olešenka, zleva, ř. km 27,4[13]
- Libchyňský potok, zleva, ř. km 21,5[12]
- Bohdašínský potok, zleva, ř. km 20,9[14]
- Janovský potok, zleva, ř. km 17,9[13]
- Černčický potok, zleva, ř. km 12,4[15][pozn 1]
- Nahořanský potok, zprava, ř. km 9,2[16]
- Rozkoš, zprava, ř. km 8,4[17]
- Jasenná, zleva, ř. km 3,0[18]
Mlýny
Na Metuji bylo kolem 35 mlýnů.[19]
- Winterův mlýn – Teplice nad Metují, kulturní památka
Využití
Tok Metuje je pstruhovou vodou od revíru Peklo k pramenům. Vodácky využívaný je úsek Teplice nad Metují po ústí Olešenky (41 km, obtížnost WW I), odtud po most nad Novým Městem nad Metují (4 km, obtížnost WW III) a odtud po ústí (23,4 km, obtížnost WW I).[20]
Na dolním toku mezi Novým Městem nad Metují a Jaroměří je řeka doprovázena širokou nivou – Metujská niva. V roce 1902 zde bylo založeno Ústřední vodní společenstvo Metuj se sídlem v Krčíně, které nechalo mezi lety 1902–1912 v nivě vybudovat zavlažovací systém k zavlažování luk tvz. přeronem k zajištění zvýšení senařských výnosů.[21] U Jaroměře byl v roce 2011 závlahový systém obnoven[22][23] a je Českou společností ornitologickou od roku 2012 využíván k řízeným záplavám jako managementovému opatření na podporu biodiverzity při správě ptačího parku Josefovské louky.[24]
Ochrana přírody
Celý horní tok Metuje od pramene po Hronov protéká CHKO Broumovsko, první přítoky řeka sbírá ve skalním městě a národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály. Na středním toku tvoří hluboké údolí Metuje podstatnou část přírodní rezervace Peklo u Nového Města nad Metují. V údolní nivě před samým soutokem s Labem u Josefova se nachází přírodní památka Stará Metuje, která kopíruje meandrující tok stejnojmenného ramene řeky. Mezi oběma říčními rameny se nachází nestátní ptačí park Josefovské louky.
Remove ads
Vodní režim
Průměrný průtok Metuje u ústí činí 6,08 m³/s.[25]
Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Metuje (m³/s) ve stanici Jaroměř:[26]
Průměrné měsíční průtoky Metuje (m³/s) ve stanici Jaroměř v roce 2014:[26]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads