Mikuláš VII. Pálffy z Erdődu

Mikuláš VII. Pálffy z Erdődu (německy Nikolaus VII. Pálffy ab Erdőd, maďarsky Erdődy Pálffy Miklós VII.; 24. října 1699 Prešpurk (Bratislava) – 29. června 1734 Parma) byl uherský šlechtic z mladší hlavní linie starobylého rodu Pálffyů z Erdődu a velitel v císařské armádě.

Mikuláš VII. Pálffy z Erdődu
Rodový erb Pálffyů z Erdődu
Narození	24. října 1699 Bratislava
Úmrtí	29. června 1734 (ve věku 34 let) Parma
Povolání	důstojník a aristokrat
Choť	Marie Josefa Šliková z Pasounu
Děti	Jan Leopold Pálffy z Erdődu Marie Terezie Pálffyová z Erdődu[1]
Rodiče	Jan IV. Bernard Pálffy z Erdődu a Marie Anna Czoborová z Czobor-Szentmihaly[1]
Příbuzní	Františka Pálffyová z Erdődu[1] a František Alois Pálffy z Erdődu (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se jako nejmladší syn palatina Jana IV. Bernarda Pálffyho a jeho manželky, hraběnky Terezie Czoborové z Czobor-Szentmihály.

Mikuláš sloužil v císařské armádě, kde dosáhl hodnosti plukovníka.

Za války o polské následnictví byl velitelem Althannského dragounského pluku. Padl 29. června 1734 v bitvě u Parmy, kde se jeho vosjko střetlo s francouzsko-sardinskými oddíly.

Manželství a rodina

Dne 29. dubna 1726 se oženil s českou hraběnkou Marií Josefou Šlikovou (24. 10. 1708 – 3. 3. 1761), dcerou Leopolda Šlika z Holíče a Pasounu (1663–1723) a jeho druhé manželky Marie Josefy Vratislavové z Mitrovic (1678–1737). Manželům se narodily tři děti, dvě dcery a jeden syn:

• 1. Marie Terezie (27. 7. 1727 Prešpurk (Bratislava) – ?)
  • ⚭ (1746) Jan Erdődy de Monyorókerék et Monoszló (22. 5. 1723 – 15. 4. 1789)
• 2. Jan Leopold (18. 8. 1728 Prešpurk – 23. 2. 1791 Prešpurk)
  • ⚭ (27. 1. 1762 Vídeň) Marie Gabriela z Colloreda (23. 6. 1741 – 23. 5. 1801 Vídeň)
• 3. Marie Leopoldina (10. 9. 1729 Prešpurk – po 1752 Paříž)
  • ⚭ (28. 8. 1748) František Josef 2. kníže Kinský z Vchynic a Tetova (11. 10. 1726 – 23. 9. 1752)