Mikuláš z Bubna-Litic

Mikuláš z Bubna-Litic, křtěný Mikuláš Maria Michael Alois, též Mikuláš Bubna z Litic nebo Mikuláš hrabě z Bubna-Litic (14. června 1897 Doudleby nad Orlicí^[1] – 17. srpna 1954 Štýrský Hradec^[2]),^[3] byl český šlechtic a politik, ministr zemědělství Protektorátu Čechy a Morava.

Mikuláš z Bubna-Litic
Protektorátní ministr zemědělství
Ve funkci: 3. února 1940 – 19. ledna 1942
Předseda vlády	Alois Eliáš
Předchůdce	Jaroslav Krejčí
Nástupce	Adolf Hrubý
Stranická příslušnost
Členství	Národní souručenství
Narození	14. června 1897 Doudleby nad Orlicí Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	17. srpna 1954 (ve věku 57 let) Štýrský Hradec Rakousko Rakousko
Choť	I. (1926) Markéta (Margaretha), roz. Hansy (1902–1946) II. (1950) Marie Malburgová
Rodiče	Michael Bubna z Litic (1864–1949) Eleonora Strassoldo-Graffenbergová (1872–1935)
Děti	Adam (1927–2016) Eleonora, provd. Dujková (1929–2019) Patrick (1951–2022) Heinrich (* 1953)
Příbuzní	sestra: Marie Eleonora Bubnová, provd. Attems-Heiligenkreuz (1892–1987) sestra: Margaretha Bubnová z Litic (1894–1950) bratr: Zdeněk Bubna z Litic (1902–1967)
Profese	politik a ministr
Commons	Mikuláš z Bubna-Litic
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Pocházel z českého šlechtického rodu Bubnů z Litic. Narodil se jako syn Michaela Bubny z Litic (1864–1949) a jeho manželky Eleonory Strassoldo-Graffenbergové (1872–1935).^[3] V Doudlebech vychodil českou obecnou školu. Studoval na Akademickém gymnáziu (pět tříd) a později na Malostranském gymnáziu v Praze (sexta a septima).^[4] Za 1. světové války sloužil od října 1915 v rakousko-uherské armádě u 8. dragounského pluku v Pardubicích. V roce 1916 byl po operaci zánětu středního ucha uznán služby neschopným.^[4] Politicky se neangažoval, byl ovšem aktivní ve sportovních spolcích ve východních Čechách. Věnoval se správě svého panství Doudleby-Horní Jelení, které proměnil na vzorný zemědělský statek.^[5] Profiloval se jako odborník na lesnictví.^[6] V letech 1918–1930, kdy byl doudlebský revír na základě pozemkové reformy rozdělen, byl revírníkem.^[7]

V roce 1939 podepsal prohlášení české šlechty, hlásící se k tradicím české státnosti.^[6] Od 3. února 1940 zastával funkci ministra zemědělství Protektorátu Čechy a Morava ve vládě Aloise Eliáše. Vládní portfolio si udržel do ledna 1942.^[8][5][9] V době represí proti českým protektorátním politickým elitám byl varován a skryl se. Unikl tak zatčení. Po válce byl nicméně 14. května 1945 zatčen, obviněn z kolaborace a vězněn v Praze na Pankráci po dobu 14 měsíců. Po propuštění ovšem získal doklad o národní spolehlivosti. V roce 1946 mu zemřela manželka a roku 1948 emigroval do Rakouska. Bydlel ve Vídni a znovu se oženil. V Rakousku zemřel. Rodové sídlo v Doudlebech bylo po roce 1989 navráceno jeho dětem Adamovi a Eleonoře, provdané Dujkové.^[6]

Rodina

Dne 9. listopadu 1926 se ve Vídni oženil s Margarethou (Markétou) Hansy (14. října 1902 Baden – 16. května 1946 Rychnov nad Kněžnou), dcerou lékaře Franze Hansy, největšího akcionáře sanatoria pro plicní choroby v Semmeringu, a Marie Theresie Weißhappel.^[3] Z prvního manželství měl dvě děti:

• Adam Vít (14. 8. 1927 Villa Meran am Semmering – 10. 1. 2016^{[pozn. 1]} Praha)
• Eleonora (24. 4. 1929 Vídeň – 29. 6. 2018 Praha)

Podruhé se oženil 19. října 1950 v Mariazell s hraběnkou Marií Malburgovou (16. 2. 1919 Stanz im Mürztal – 2007), dcerou Georga Ornsta Paula Malburga (1869–1954) a jeho ženy Margarity (Mity) Ogriseg (1891–?).^[3] I z druhého manželství měl dvě děti:

• Patrik (13. 5. 1951 Štýrský Hradec – 1. 4. 2022)
• Jindřich Jan (* 12. 2. 1953 Štýrský Hradec)