Miloš Konvalinka

Miloš Konvalinka (3. ledna 1919 Nové Město na Moravě – 27. listopadu 2000 Brno) byl český dirigent, skladatel a rozhlasový pracovník.

Miloš Konvalinka
Základní informace
Narození	3. ledna 1919 Nové Město na Moravě, Morava Československo Československo
Úmrtí	27. listopadu 2000 (ve věku 81 let) Brno Česko Česko
Žánry	klasická hudba
Povolání	hudební skladatel, dirigent a rozhlasový redaktor
Ocenění	zasloužilý umělec (1974) Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu
Rodiče	Karel Konvalinka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Byl synem hudebního skladatele Karla Konvalinky. Základy hudebního vzdělání tak získal v rodině. Absolvoval reálné gymnázium v Brně a vstoupil na brněnskou konzervatoř. Studoval skladbu u Jaroslava Kvapila, dirigování u Quido Arnoldiho a klavír u Františka Schäfera.

Po absolvování konzervatoře působil jako operní dirigent v divadle v Göttingenu. Po skončení 2. světové války byl jednu sezónu korepetitorem a dirigentem v Divadle 5. května v Praze a poté opět jednu sezónu v Městském divadle v Ústí nad Labem (dnes Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem). V roce 1948 se stal šéfem opery v Košicích a v letech 1949–1951 působil v Karlových Varech jako hlavní dirigent Karlovarského symfonického orchestru.

V roce 1951 trvale zakotvil v Olomouci. Tři roky byl zástupcem šéfa Moravské filharmonie a současně pracoval jako redaktor vysílání symfonické a komorní hudby v olomouckém rozhlasovém studiu. Řídil rozhlasové nahrávky většiny československých symfonických a komorních orchestrů. Roku 1973 se stal šéfem opery Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci (dnes Moravské divadlo Olomouc).

V roce 1976 odešel do Prahy a v období červen 1976 až prosinec 1979 byl dirigentem a šéfem opery Národního divadla.^[1] Od začátku roku 1980 působil jako ředitel hudebního vydavatelství Panton. Pracoval v různých funkcích ve Svazu českých skladatelů a koncertních umělců a jako host vystupoval na koncertech předních našich i zahraničních orchestrů. Byl často zaměstnán jako dirigent v rozhlasových studiích a vydal na 80 gramofonových nahrávek a na svém kontě má i okolo 30 operních inscenací.

V polovině 80. let odešel do důchodu a odstěhoval se do Brna. K dirigentskému pultu se už vracel jen příležitostně.

Ocenění

• 1974 titul zasloužilý umělec
• 1975 ocenění Zasloužilý člen ND

Dílo (výběr)

Orchestrální skladby

• Jarní symfonie, 1941–43
• Suita ke hře Nazima Hikmeta: Josef a bratří jeho, 1954
• Symfonická báseň pro housle a velký symfonický orchestr, 1956

Vokální skladby

• Stará viola (písně, 1944)
• Vyznání (písňový cyklus, 1954)
• Milovaná zem (kantáta, 1955)
• Zem, z níž jsme vyšli (písňový cyklus, 1960)

Melodram

• Frývaldov, 1954

Klavírní skladby

• Miniatury, 1939
• Fantazie, 1944
• Dvě dumky, 1954

Komorní díla

• Téma s variacemi pro hoboj a klavír, 1940
• Dvě skladby pro housle a klavír, 1944