Miloš Zapletal

Možná hledáte: manažera, producenta, dramaturga a někdejšího prezidenta Miss České republiky Miloslava Zapletala (* 1942).

Miloš Zapletal (13. ledna 1930 Prostějov – 8. května 2025^[1] Liberec^[2]), skautskou přezdívkou Zet,^[3] byl český spisovatel literatury pro mládež, pedagog, skautský redaktor a činovník.

Miloš Zapletal
Miloš Zapletal (13. října 2009)
Narození	13. ledna 1930 Prostějov Československo Československo
Úmrtí	8. května 2025 (ve věku 95 let) Liberec Česko Česko
Povolání	spisovatel, redaktor a překladatel
Témata	literární činnost, literatura pro dospívající, skauting a překladatelská činnost
Ocenění	Stříbrná medaile předsedy Senátu (2020)
Podpis
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Vyrůstal v Pardubicích, kde jako patnáctiletý vstoupil do vodáckého skautského oddílu; později tu vedl 1. oddíl. Vystudoval Pedagogickou fakultu UK v Praze, obor tělesná výchova, před nastoupením literární dráhy krátce působil jako učitel tělesné výchovy. Na konci 50. let se přestěhoval do Liberce, kde vedl skautský oddíl,^[4] po rozpuštění Junáka v roce 1970 transformovaný na turistický.

Jeho nejvýznamnějším dílem je mnohosvazková Velká encyklopedie her; její dřívější verze vyšla kromě češtiny také v němčině, japonštině, rumunštině a estonštině.

Po obnově skautingu v roce 1989 se významně podílel na obnově vydávání skautských časopisů. V Liberci založil nakladatelství Skauting a vytvořil edici Skautské prameny, v níž vyšla řada prvních porevolučních skautských metodických příruček; na mnoha z nich se autorsky podílel. Spoluzakládal skautské kurzy FONS, které významně ovlivnily podobu skautského vzdělávání.^[5]

Byl také činný jako překladatel; z angličtiny přeložil více než deset knih E. T. Setona a z bengálštiny povídky, eseje a projevy Rabíndranátha Thákura.

Byl považován za pokračovatele Jaroslava Foglara, s nímž také spolupracoval a působil jako editor jeho kronikových knih. Často autorsky spolupracoval také s Miloslavem Nevrlým.

V roce 2020 mu byla udělena Stříbrná medaile předsedy Senátu ČR.^[6]

Dílo

Beletrie

• Světlušky (1964)
• Lovec hvězd (1970)
• Sedmička (1976)
• Stezka odvahy (1982)
• Ostrov přátelství (1983) – pokračování Sedmičky
• Soví jeskyně (1989)
• Cvoci (2008) – volné pokračování Sedmičky a Ostrova přátelství
• Severka (2015)

Sbírky her

• Hry v terénu (1957)
• Hry a závody v zimě (1957)
• Hry v přírodě (1958)
• Drobné hry, závody a soutěže při výcviku mladých turistů (1960)
• Pokladnice her (1968)
• Junácké hry v přírodě (1970)
• Encyklopedie her (1975, německy 1976, japonsky 1977, rumunsky 1980, estonsky 1984)
• Kniha hlavolamů (1983)
• Velká encyklopedie her; I. Hry v přírodě (1985)
• Velká encyklopedie her; II. Hry v klubovně (1986)
• Velká encyklopedie her; III. Hry na hřišti a v tělocvičně (1987)
• Velká encyklopedie her; IV. Hry ve městě a na vsi (1988)
• Špalíček her (1988)
• Velká kniha deskových her (1991)
• Vycházky a výlety s dětmi (2003)
• Hry do kapsy X. (2005)

Další díla

• Kouzelné brýle (1963)
• Pět olympijských kruhů (1964)
• Objevy bez konce, spolu s Janem Schmidem, Praha : Mladá fronta, (1967)
• Jak vést letní tábor (Mladá fronta 1969)
• Tábornická praxe (JUN Praha 1970)
• Prázdniny pod stanem (Albatros Praha 1971)
• Výpravy za dobrodružstvím (1986)
• Záhady a tajemství Jaroslava Foglara (2007)
• Rok malých dobrodružství (2008)