Mlázovy
část městyse Kolinec v okrese Klatovy From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Mlázovy (dříve Mlázov)[3][4] jsou malá vesnice, část městyse Kolinec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severozápadně od Kolince. Mlázovy jsou název katastrálního území o rozloze 3,47 km².[5]
Remove ads
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1360.[6] Historie je spjatá s panským sídlem, které zde bylo založeno právě v polovině 14. století. Později v polovině 16. století, byl o kus dál[7] postaven dnešní zámek nejprve v renesančním stylu a později přestavěn barokně.[8] Již v době založení tvrze, před rokem 1384 byl založen kostel svatého Jana Křtitele, který v historii sloužil i jako zámecká kaple.[7][9] V druhé polovině 18. století zde byly čtyři rybníky, z nichž se dochovaly jen dva menší, na západním a východním okraji obce. Zbylé dva větší se nacházely na jižním okraji obce a zasahovaly louky kolem dnešního Boříkovského potoka. Větší sahal od hráze Malého rybníka až po silnici vedoucí do Jindřichovic, menší na něj navazoval na západě.[10] Kolem roku 1870 zde žilo 297 obyvatel české národnosti. Při kostele svatého Jana Křtitele se nacházela fara, dále zde byla základní škola, pivovar, lihovar a pod hrází Malého rybníka stál mlýn[11] (ten byl stržen na přelomu 80. a 90. let 20. století).[12][13][9] Roku 1890 se zvedl počet obyvatel na 332.
Remove ads
Popis
Mlázovy se rozkládají podél silnice spojující Mochtín a Kolinec a mají tak podlouhlý charakter s orientací západ-východ. Prochází jimi několik asfaltových cest – od západu ta hlavní od Mochtína vedoucí přes Těšetiny, Hradiště a Boříkovy; a dále jiná ze Sluhova. Na západním okraji se též připojuje asfaltová cesta jdoucí z jihu od Jindřichovic. Na západním okraji vede jedna asfaltka do Vlčkovic a druhá do Kolince. Ves je zasazena na jižní úpatí kopců dosahujících 600 metrů nad mořem, obehnána je loukami a lesy (pouze na východě sousedí s poli), na jihu protéká Boříkovský potok, který se na jihovýchodním okraji vsi vlévá do Malého rybníka.
V západní části vsi se nachází objekt bývalého zemědělského družstva a před ním zámecký areál. Ten zahrnuje dvorec hospodářských budov, penzionu a vlastního zámku Mlázovy. Na jihu přiléhá zámecká zahrada. Za zámkem je ještě gotický kostel svatého Jana Křtitele, dostupný ze strany od silnice. Před zámkem u silnice se nachází sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého. Směrem na východ je vlevo u silnice malá vodní nádrž a za ní na východ hospoda.
Zhruba v polovině je rozcestí a vesnická zástavba se zde vyvíjí i severním směrem. Hodně domů je ale rozeseto podél hlavní cesty. Na jihovýchodním okraji obce je hasičská zbrojnice, hřiště a hřbitov s kapličkou zasazenou ve zdi. Na jižní straně silnice proti hřbitovu je pak rybník Malý, nazývaný též Malý u Mlázov. Ve vsi a kolem v okolí je kolem cest umístěno několik převážně kovových křížů na kamenných podstavcích.
Mlázovy prochází několik cyklostezek a je zde autobusová zastávka Kolinec, Mlázovy.
Remove ads
Obyvatelstvo
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1976 Mlázovy byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Klatovy, ale v roce 1950 v okrese Sušice a od roku 1960 opět v okrese Klatovy. Od 30. dubna 1976 jsou částí městyse Kolinec v okrese Klatovy. V letech 1850–1920 k obci patřily Vlčkovice a v letech 1850–1920 a od 26. listopadu 1971 do 29. dubna 1976 také Lukoviště.[16]
Remove ads
Pamětihodnosti
V katastru Mlázov se podle památkového katalogu České republiky nalézají čtyři památkově chráněné objekty. Jedná se o kostel svatého Jana Křtitele, zámek Mlázovy, hřbitovní kapli a sochu svatého Jana Nepomuckého.[17]
V případě kostela svatého Jana Křtitele se jedná o raně gotickou stavbu z první poloviny 14. století, částečně přestavěnou v době baroka ve století 18. Jednolodní chrám s kněžištěm na pětibokém půdorysu je gotický, v baroku došlo pouze k zarovnání gotické klenby v hlavní lodi a k rozšíření oken.[18]
Na mlázovském hřbitově se nachází kenotaf podplukovníka Josefa Simeta[19] z Boříkovů, který byl příslušníkem 311. československé bombardovací perutě. Za druhé světové války působil ve Skotsku na letecké základně Tain.[20] Zemřel 13. dubna 1945 ve věku 31 let při startu letadla.[20][19] Je pohřben na hřbitově Saint Duthus v Tainu.[20]
Remove ads
Významní rodáci
- Václav Kohout (*1915) se narodil v Mlázovech 8. října 1915 do rolnické rodiny. V letech 1956 až 1978 působil v Trenčianských Teplicích jako houslař a opravář nástrojů[21] a poté pokračoval v Sušici. Do roku 1989 vyrobil kolem 230 houslí a 20 viol.[22]
Odraz v kultuře
Mlázovy se inspiroval spisovatel Karel Matěj Čapek-Chod, který je zasadil do dějů svých děl: povídky Berane buc a hry Begův samokres. V Mlázovech totiž žila matka a sestra spisovatele, ke kterým Karel Matěj často jezdil.[23]
V letech 1994,[24] 1997, 2004[25] a 2006[25] se v městysi Kolinec, pod kterou Mlázovy spadají, objevovaly obrazce v obilí, z nichž jeden se v roce 1997 objevil přímo na východní hranici katastru Mlázovy pod Kolineckou hůrkou.[26]
Remove ads
Galerie
Zámek
Dům
Okolní krajina
Cesta vsí
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads