Mlýn U Nováků

Mlýn U Nováků (Podkrašovský, Vlkovský) v obci Bohy v okrese Plzeň-sever je vodní mlýn, který stojí na samotě na levém břehu řeky Berounky.^[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.^[2]

Mlýn U Nováků
vodní mlýn
Základní informace
Sloh	baroko
Výstavba	před 1653
Přestavba	1698
Další majitelé	Ondřej Trojer
Poloha
Adresa	č.p. 18, Bohy, okres Plzeň-sever, Česko Česko
Souřadnice	49°56′15,41″ s. š., 13°35′17,63″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	32974/4-1302 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Mlýn původně patřil ke hradu Krašovu a byl součástí krašovského panství. V roce 1653 je zde uváděna mlynářka Kateřina Švejnová a roku 1654 Matěj Ciboch.^[1] Na místě starého objektu vznikl roku 1698 nový mlýn nákladem plaského opata Ondřeje Trojera. Byl postaven z potvorovského červeného pískovce a v té době se jednalo o největší vodní mlýn v západních Čechách.^[1] Na mlýnici umístil opat Trojer štukový znak s papežskou mitrou a dvěma přeloženými klíči k poctě panujícího papežského rodu, který se přičinil o založení a uvedení cisterciátského řádu do Plas.^[1]

Po roce 1989 zhotovil sochař Bartoloměj Štěrba z Kozojed asi dva metry vysokou pískovcovou sochu vodníka sedícího na vrbě, který dostal jméno po posledním mlynáři - Vojta. Na jeho šátku je značka, kam dosahovala voda při povodni v roce 2002.^[1]

Popis

Areál mlýna tvoří mlýnice, obytné stavení, hospodářský objekt a chlévy.^[2] Mlýnice a dům stojí samostatně, jsou zděné, jednopatrové. Mlýnice má průčelí z velkých pískovcových kvádrů; neomítnuté průčelí je ukončeno profilovanou římsou. Obdélná okna i portál mají kamenné rámy, hlavní vstup ukončený klenákem s letopočtem 1698 má kamenné ostění.^[1] Obytný dům je postavený ve svahu; ze dvora je jednopatrový, zezadu přízemní. Má ozdobnou fasádu, dveře s nadsvětlíkem a v patře balkon. V patře si zachoval původní členění štukové fasády.^[1] Hospodářský objekt je připojen k zadní části mlýnice napříč. Chlévy jsou z lomového kamene.^[1]

Voda na vodní kolo vedla náhonem od jezu přes stavidlo. V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na spodní vodu (spád 1,1 m, výkon 5,4 HP), ze kterého se dochovala litinová hřídel. Dochoval se také pískovcový mlecí kámen, paleční kolo ve mlýnici a krupník.^[1]