Mnémosyné

Mnémosyné (řecky μνημοσύνη paměť, latinsky Mnemosyne) je v řecké mytologii personifikace paměti. Podle Pelasgického mýtu o stvoření světa je dcerou Eurynomé a hada Ofióna. Podle Homérského mýtu je dcerou Gaie a Úrana.

Mnémosyné
Choť	Zeus
Partner(ka)	Zeus
Děti	Múzy
Rodiče	Pelasgického mýty: Eurynomé a Ofión Homérské mýty: Gaia a Úranus
Příbuzní	Hyakinthos a Hymén (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řečtí bohové řady
Prvotní bohové
Olympané
Vodní bohové
Podsvětní bohové
Personifikované představy
Jiní bohové
Titáni
Dvanáct Titánů:
Ókeanos a Téthys,
Hyperión a Theia,
Koios a Foibé,
Kronos a Rheia,
Mnémosyné, Themis,
Krios, Iapetos
Iapetovi synové:
Atlás, Prométheus,
Epimétheus, Menoitios

Tento článek je o postavě řecké mytologie. O výukovém programu pojednává článek Mnemosyne (program).

Gaia se stala manželkou Úrana, když ovládl svět a zplodili dvanáct potomků, Titánů jménem Ókeanos, Koios, Kríos, Hyperíón, Íapetos a Kronos a Titánky jménem Theia, Rheia, Mnémosyné, Foibé, Themis a Téthys.

Mnémosyné je matkou Múz, devíti bohyň krásných umění a vědy. Jejich otcem je sám nejvyšší bůh Zeus.

Podle některých pramenů ze 4. století př. n. l. je jako Mnémosyné označována také jedna z řek v Hádu, která byla protikladem řeky Léthé. Mrtvé duše pijící z řeky Léthé zapomínají po své reinkarnaci na svoje předchozí životy, proto je zasvěcencům doporučováno pít z řeky Mnémosyné. Taky je lze ovšem vykládat tak, že duše než projde do některé sféry v podsvětí zapomene na svůj smrtelný život. Tato zmínka mohla být součást orfické nebo eleusinské mytologie.

Odvozené pojmy: mnemotechnická pomůcka

Odkazy

Literatura

• Vojtěch Zamarovský (2005), Bohové a hrdinové antických bájí – BRÁNA s.r.o., Praha, ISBN 80-7243-266-4
• Robert Graves (1982), Řecké mýty – Odeon, Praha

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mnémosyné na Wikimedia Commons
• Výtahy z originálních Řeckých pramenů (anglicky)