Mořic Sasko-Zeitzský

Mořic Sasko-Zeitzský
sasko-zeitzský vévoda

Narození	28. března 1619 Drážďany
Úmrtí	4. prosince 1681 Zeitz
Manželky	Žofie Hedvika Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská Dorotea Marie Sasko-Výmarská Žofie Alžběta Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Wiesenburská
Potomci	Jan Filip Saský Mořic Saský Eleonora Magdaléna Sasko-Zeitzská Vilemína Eleonora Sasko-Zeitzská Erdmuthe Dorotea Sasko-Zeitzská Mořic Vilém Sasko-Zeitzský Jan Jiří Sasko-Zeitzský Christian August Saský Fridrich Jindřich Sasko-Zeitzský Marie Žofie Sasko-Zeitzská Magdaléna Sibyla Sasko-Zeitzská Vilemína Žofie Sasko-Zeitzská
Rod	Wettinové
Otec	Jan Jiří I. Saský
Matka	Magdalena Sibylla Pruská
Příbuzní	Jan Jiří II. Saský, August Sasko-Weissenfelský, Kristián I. Sasko-Merseburský, Magdalena Sibyla Saská, Žofie Eleonora Saská a Marie Alžběta Saská (sourozenci) Dorotea Vilemína Sasko-Zeitzská, Bedřich Vilém Sasko-Zeitzský^[1], Karolína Amélie Sasko-Zeitzská^[1], Žofie Šarlota Sasko-Zeitzská^[1] a Bedřich August Sasko-Zeitzský^[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Mořic se narodil v Drážďanech jako nejmladší přeživší syn saského kurfiřta Jana Jiřího I. a jeho druhé manželky Magdaleny Sibylly Pruské.

Společně s bratry byl Mořic vychováván u dvora saského kurfiřta v Drážďanech. Z jeho učitelů zaujal význačnou roli polní maršál Kurt z Einsiedelu. Od srpna 1642 do září 1645 podnikl Mořic s bratrem Kristiánem kavalírskou cestu po severním Německu a Nizozemí.

V roce 1645, krátce po návratu domů, byl Mořic knížetem Ludvíkem I. Anhaltsko-Köthenským vybrán za člena společnosti Die Fruchtbringende Gesellschaft.

V roce 1650 byl Mořic řádem německých rytířů jmenován správcem Durynska. Za kancléře a předsedu konzistoře vybral vědce a teologa Veita Ludwiga von Seckendorff. Za soudního kaplana zvolil dramatika Johanna Sebastiana Mitternachta.

Kurfiřt Jan Jiří I. ve své poslední vůli z 20. července 1652 rozhodl o rozdělení albertinského území, což bylo vykonáno 22. dubna 1657 v Drážďanech. Mořic zdědil město Zeitz a stal se jeho prvním vévodou.

Aby měl Mořic vhodné oficiální sídlo, rozhodl se odstranit starý biskupský hrad a postavit nádhernou residenci v barokním stylu, kterou pojmenoval zámek Moritzburg. Stavba započala v roce 1657 a byla dokončena v roce 1678. Vévoda posléze na tomto zámku ve věku 62 let v roce 1681 zemřel.

Remove ads

Manželství a potomci

19. listopadu 1650 se jednatřicetiletý Mořic v Drážďanech oženil s o jedenáct let mladší Žofií Hedvikou Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburskou (1630–1652), dcerou vévody Filipa Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburského. Mořicův bratr Kristián se zároveň oženil se Žofiinou mladší sestrou Kristianou. K příležitosti této dvojité svatby složil skladatel Heinrich Schütz operu Paris und Helena. Mořic měl se Žofií Hedvikou dva syny:

1. Jan Filip Saský (12. 11. 1651 Drážďany – 24. 3. 1652 tamtéž)^[2]
2. Mořic Saský (26. 9. 1652 Drážďany – 10. 5. 1653 tamtéž)^[3]

Po porodu druhého syna Žofie Hedvika 27. září 1652 zemřela a Mořic se 3. července 1656 ve Výmaru podruhé oženil se čtrnáctiletou Doroteou Marií Sasko-Výmarskou, nejmladší dcerou vévody Viléma. S druhou manželkou měl Mořic deset dětí:

1. Eleonora Magdaléna Sasko-Zeitzská (30. 10. 1658 Výmar – 26. 2. 1661 Drážďany)^[4]
2. Vilemína Eleonora Sasko-Zeitzská (*/† 1659 Drážďany)^[5]
3. Erdmuthe Dorotea Sasko-Zeitzská (13. 11. 1661 Naumburg – 29. 4. 1720 Merseburg)^[6]^[7]
⚭ 1679 Kristián II. Sasko-Merseburský (19. 11. 1653 Merseburg – 20. 10. 1694 tamtéž), vévoda sasko-merseburský^[8]^[9]
4. Mořic Vilém Sasko-Zeitzský (12. 3. 1664 Zeitz – 15. 11. 1718 Weida), vévoda sasko-zeitzský od roku 1681 až do své smrti^[10]^[11]
⚭ 1689 Marie Amálie Braniborská (26. 11. 1670 Berlín – 17. 11. 1739 Schleusingen)^[12]^[13]
5. Jan Jiří Sasko-Zeitzský (27. 4. 1665 Moritzburg – 5. 9. 1666 tamtéž)^[14]
6. Kristián August Saský (9. 10. 1666 Moritzburg – 23. 8. 1725 Řezno), uherský primas-kardinál, ostřihomský arcibiskup^[15]^[16]
7. Fridrich Jindřich Sasko-Zeitzský (21. 7. 1668 Moritzburg – 18. 12. 1713 Neustadt an der Orla), vévoda sasko-zeitzsko-pegau-neustadtský od roku 1699 až do své smrti^[17]^[18]
I. ⚭ 1699 Žofie Angelika Württemberská (30. 5. 1677 Bierutów – 11. 11. 1700 Pegau)^[19]

II. ⚭ 1702 Anna Frederika Filipina Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Wiesenburská (4. 7. 1665 Wiesenburg – 25. 2. 1748 Neustadt an der Orla)^[20]
8. Marie Žofie Sasko-Zeitzská (3. 11. 1670 Moritzburg – 31. 5. 1671 tamtéž)^[21]^[22]
9. Magdaléna Sibyla Sasko-Zeitzská (7. 4. 1672 Moritzburg – 20. 8. 1672 tamtéž)^[23]
10. Vilemína Žofie Sasko-Zeitzská (*/† 1675 Moritzburg)^[24]

Dorotea Marie zemřela po porodu desátého dítěte v roce 1675 a Mořic se 14. června 1676 ve Wiesenburgu potřetí oženil s o čtyřiadvacet let mladší Žofií Alžbětou Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Wiesenburskou, dcerou vévody Filipa Ludvíka Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Wiesenburského. Manželství zůstalo bezdětné a Mořic po pěti letech v roce 1681 zemřel.

Remove ads

Mořic Sasko-Zeitzský

Život

Manželství a potomci

Vývod z předků

Reference

Externí odkazy

Wikiwand - on