Moabština

Moabština je severozápadní semitský jazyk, jeden z kenaánských dialektů. Hovořilo se s ní v Moabu, tj. na jihovýchodním břehu Mrtvého moře přibližně od 12. století př. n. l. do 6. století př. n. l.

Moabština
Rozšíření	jihovýchodní břeh Mrtvého moře (severozápadní Jordánsko)
Počet mluvčích	mrtvý jazyk
Klasifikace	Semitské jazyky Západosemitské jazyky Severozápadní semitské jazyky Kenaánská skupina
Písmo	Hebrejská abeceda
Postavení
Regulátor	není stanoven
Úřední jazyk	není úředním
Kódy
ISO 639-1	není
ISO 639-2	sem (B) sem (T)
ISO 639-3	obm
Ethnologue	obm
Wikipedie
není
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Méšova stéla (cca 9. stol. př. n. l.)

Moabština je známa jen z několika nápisů, z nichž jen jeden je dostatečně dlouhý pro jazykovou analýzu, a tím je Méšova stéla. Proto jsou naše znalosti tohoto jazyka značně omezené. Z rozboru Méšovy stély vyplývá, že moabština je velmi úzce příbuzná klasické (biblické) hebrejštině, oba jazyky lze považovat za dialekty jednoho kenaánského jazyka. Shodují se nejen ve slovní zásobě a morfologii, ale i syntaxi a např. v použití konsekutivního imperfekta (právě toto konsekutivní imperfektum je jedním z hlavních rozlišujících znaků hebrejské skupiny od skupiny fénické). Jako charakteristické prvky moabštiny oproti hebrejštině či féničtině lze uvést např.:

• koncovka plurálu maskulina „נ“ (n);
• zachování koncovek „ת“ (t) pro f. sg.;
• kontrakce sloves tertiae yod, ale chybějící kontrakce sloves tertiae waw;
• Zájmenné sufixy 3. m. a f. jsou „ה“, i když se jedná patrně jen o historický, nikoli fonetický zápis.
• zájmena „זאת“ aj. se chovají jako příklonky, nikoli jako adjektiva, a v postavení za substantivem se členem samy člen nepřibírají.
• došlo ke stažení diftongů, jež se odráží ve vymizení znaků označující tyto diftongy v textu. Výjimkou je uchování těchto znaků (i hlásek?) na konci slova.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Moabština na Wikimedia Commons