Modřín sibiřský

Modřín sibiřský (Larix sibirica), též uváděný jako modřín ruský, je jehličnatý strom z čeledi borovicovitých. Roste v Rusku, Mongolsku a Číně.

Modřín sibiřský
Modřín sibiřský (Larix sibirica)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	nahosemenné (Pinophyta)
Třída	jehličnany (Pinopsida)
Řád	borovicotvaré (Pinales)
Čeleď	borovicovité (Pinaceae)
Rod	modřín (Larix)
Binomické jméno
Larix sibirica Ledeb., 1833
Synonyma
Larix russica
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alternativní názvy

• modřín ruský
• Larix russica

Popis

Je to středně veliký opadavý jehličnatý strom dorůstající výšky 20–50 m s kmenem až 1 m širokým. Koruna mladých stromů je kuželovitá a s věkem se rozrůstá do šířky. Jehlice jsou světle zelené, 2–5 cm dlouhé a před opadnutím na podzim zežloutnou.

Samčí i samičí šišky rostou odděleně na stejném stromu. Opylení nastává brzy na jaře. Samčí šišky jsou žluté, kulovité až podlouhlé, 4–8mm v průměru a produkují pyl. Zralé samičí šišky jsou vzpřímené, elipsovitě kuželovité, 2–5 cm dlouhé. Po dozrání se otevřou a vypustí okřídlené semeno, 4–6 měsíců po opylení. Staré šišky zůstávají na stromě mnoho let. Strom začíná tvořit semena v 10–15 letech.

Rozšíření

Modřín sibiřský je rozšířen v Rusku v oblasti od Bílého moře po jezero Bajkal, v Číně a Mongolsku.^[2] Od roku 1806 uměle vysazován také v Kanadě a severním USA na omezeném území.

Využití

Z kůry se získává tanin^[3]. Díky svému obsahu pryskyřice je velmi odolný proti trouchnivění, plísním a hmyzu a proto se využívá na sloupy, trámy, venkovní terasy, železniční pražce a důlní podpory.

Je také používán na mnoha světových velodromech jako povrch, například v Manchesteru a v Moskvě.