Mongolský vpád na Rus

Jako mongolský vpád na Rus (rusky Монголо-татарское нашествие, mongolsko-tatarská invaze) je označováno podrobení ruských knížectví vojsky chána Bátú v letech 1237 až 1240.

Mongolský vpád na Rus
konflikt: Mongolský vpád do Evropy
Čingischánova tažení
Trvání	1237–1242
Místo	východní Evropa, dnešní oblasti Ruska, Ukrajiny a Běloruska
Výsledek	porážka ruských knížectví
Změny území	ruská knížectví se stala vazaly Zlaté hordy
Strany
Mongolská říše Mongolská říše spojenci: Brodníci Kyjevská Rus Kyjevská Rus Vladimirsko-suzdalské knížectví Jaroslavské knížectví Rostovské knížectví Kyjevské knížectví Haličsko-volyňské knížectví Novgorodská republika Smolenské knížectví Turovsko-pinské knížectví Černigovské knížectví Rjazaňské knížectví Perejaslavské knížectví Kumánsko-kypčacká konfederace Volžské Bulharsko Volžské Bulharsko Mordvinské knížectví
Velitelé
Bátú-chán Möngke-chán Sübetej Jebej Boroldaj Berke Orda-chán Kadan Šajban Güjük-chán Mstislav Mstislavič Mstislav III. Kyjevský Daniel Haličský Mstislav II. Svjatoslavč Jurij II. Vsevolodovič † Vsevolod Konstantinovič † Vasilko Konstantinovič † Köten Bačman
Síla
1236: 35 000 mongolských jezdců 40 000+ turkických spojenců 1223: cca 20 000 jezdců 1236: 25 000–50 000 mužů (posádky, bojovníci)
Ztráty
neznámé 500 000 (tj. 6–7 % ruské populace)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mongolové vpadli do Kyjevské Rusi ve 13. století a zničili mnoho měst včetně Rjazaně, Kolomny, Moskvy, Vladimiru a Kyjeva. Šlo o část mongolské invaze Evropy.

Tažení předznamenala bitva na řece Kalce v roce 1223, která vyústila v mongolské vítězství nad silami několika ruských knížectví. Mongolové však ustoupili. Vpád na Rus v plném rozsahu následoval v letech 1237 až 1240 pod vedením Bátúa. Byla ukončena nástupnickým procesem po smrti chána Ögedeje. Většina ruských knížectví byla Mongoly podrobena a stala se součástí Zlaté Hordy. Některá byla v područí až do roku 1480.

Invaze usnadněná začátkem rozpadu Kyjevské Rusi ve 13. století měla nedozírné následky na dějiny východní Evropy, včetně rozdělení východních Slovanů na tři národy a území, novodobé Rusko, Ukrajinu a Bělorusko,^[1] a na vzestup Moskevského knížectví.