Moravské Křižánky

Moravské Křižánky (německy Mährisch Krischanek) je jižní a západní část obce Křižánky v okrese Žďár nad Sázavou. Prochází zde silnice II/354. V roce 2009 zde bylo evidováno 188 adres.^[3] V roce 2001 zde trvale žilo 281 obyvatel.^[4]

Moravské Křižánky
Kaple v Moravských Křižánkách
Lokalita
Charakter	část obce
Obec	Křižánky
Okres	Žďár nad Sázavou
Kraj	Kraj Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°40′40″ s. š., 16°4′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	273 (2021)[1]
Katastrální území	Moravské Křižánky (6,41 km²)
PSČ	592 02
Počet domů	163 (2011)[2]
Moravské Křižánky
Další údaje
Kód části obce	76449
Kód k. ú.	676446
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moravské Křižánky je také název katastrálního území o rozloze 6,41 km².^[5]

Historický přehled

Moravské Křižánky bývaly samostatnou obcí, jejíž součástí až do 30. června 1950 byla i Moravská Cikánka. Od 1. července 1950^[6][7] je Moravská Cikánka součástí města Svratky.

Průběh řeky Svratky tvořil historickou hranici mezi Čechami a Moravou; na české straně byla ve 14. století vybudována roztroušená osada Křižánky. Později nechali les vykácet i páni z Pernštejna na protější moravské straně Křižánek a založili stejnojmennou osadu. První písemná zmínka o moravských Křižánkách pochází z roku 1437, kdy Jan z Pernštejna přenechal své majetky v obci Barbaře Valdštejnské jako věno.

Po smrti Vratislava z Pernštejna prodali jeho synové Jan a Maxmilián v roce 1587 zadlužené Novoměstské panství Vilému Dubskému z Třebomyslic. Dubský přišel o své statky po bitvě na Bílé hoře v roce 1624, novým statkářem rodem v obci se stali Kratzerové von Schönsberg. . V roce 1638 přešlo Novoměstské panství na Simona Kratzera von Schönsberg. Přibližně v polovině sedmnáctého století – kdy novoměstské panství vlastnili Kratzerové von Schönsberg v okolí započala těžba železné rudy a v obci se objevilo nové průmyslové odvětví – železářství.

Když František Maxmilián Kratzer von Schönberg v roce 1679 zesnul, zanechal po sobě velké dluhy a panství přešlo do správy jednoho z hlavních věřitelů, Ferdinanda Fürsta z Dietrichsteina.

Nejstarší městská pečeť pochází z roku 1743; ukazoval velký tlapkový kříž obklopený čtyřmi malými. Až do poloviny 19. století zůstaly Křižánky příslušenstvím do Novoměstského panství.

Po zrušení patrimoniální správy od roku 1850 Křižánky s lokalitami Cikánka, Fixův Mlýn a městem Svratka příslušely do soudního okresu Nové město, od roku 1862 i do Politického okresu novoměstského.

Na konci 19. století byly Křižánky přejmenovány na Moravské Křižánky, aby se lépe odlišily od stejnojmenné české vesnice; okres Cikánka byl také přejmenován na Moravskou Cikánku.

Moravská Cikánka byla v roce 1950 přičleněna do Svratky. V průběhu obecní reformy v roce 1960 byly Moravské Křižánky a České Křižánky sloučeny do obce Křižánky a zařazeny do okresu Žďár nad Sázavou. V letech 1980 až 1990 byly Křižánky začleněny do Svratky. Po listopadu 1989 vznikly obce České Křižánky a Moravské Křižánky. V roce 2002 byly České Křižánky (s Českými Milovy) a Moravské Křižánky přeměněny na obec Křižánky.

Křižánky jsou největší vesnickou památkovou rezervací v Kraji Vysočina.

Řemesla a průmysl

17. století – sklářství a železářství

V 17. století byla postavena sklárna, která však již kolem roku 1740 zanikla, avšak po založení skláren v 17. století si zde začali stavět místní dělníci domky, které jsou základem dnešní památkové rezervace.

V roce 1638 přešlo Novoměstské panství na Simona Kratzera von Schönsberg. Přibližně v polovině sedmnáctého století – kdy novoměstské panství vlastnili Kratzerové von Schönsberg byla zaznamenána těžba magnetitové železné rudy a vybudován železářský hamr.

Železářský hamr byl uzavřen v roce 1874. Po zániku sklářského a železářského průmyslu se stala novým průmyslovým odvětvím v obci výroba pilníků, toto řemeslo poskytovalo obživu většině obyvatel vesnice ještě před 2. světovou válkou.

19. století - pilníkářství

Pilníky a rašple jsou vykovány z nástrojové oceli , která se dala snadno kalit (zušlechtěná surová nebo cementovaná ocel, méně litá ocel, později válcovaná ocel), přičemž se používaly zápustky pro ty s trojúhelníkovým a kulatým průřezem. Kované přířezy pilníku byly žíhány a pomalu ochlazovány, aby byly co nejměkčí. Před vytesáním dostaly tvar a hladké, lesklé povrchy broušením. Tento krok byl proveden ve vlastních brusírnách nebo pecích s vodou poháněnými mlecími kameny.

Turistika, lyžování a volný čas

Původ lyžování na Vysočině je pravděpodobně v Moravských Křižánkách. Již v roce 1886 používali učitelé Houdek a lesník Resch lyže dovezené z Norska. Ve 20. století se Moravské Křižánky vyvinuly v letovisko.