Mucu (1920)

Mucu (japonsky: 陸奥) byla bitevní loď japonského Císařského námořnictva, druhá ze dvou lodí třídy Nagato. Pojmenována byla podle starobylé provincie Mucu na ostrově Honšú. Její stavba začala v loděnici v Jokosuce 1. června 1918, na vodu byla spuštěna 31. května 1920 a dokončena 24. října 1921.

Bitevní loď Mucu ve 20. letech
Základní údaje
Typ	Bitevní loď
Třída	Nagato
Objednána	v loděnicích v Jokosuce
Zahájení stavby	1. června 1918
Spuštěna na vodu	31. května 1920
Uvedena do služby	24. října 1921
Osud	potopila se po vnitřní explozi ve Vnitřním moři 8. června 1943
Takticko-technická data
Výtlak	42 850 t
Délka	221 m
Šířka	34,6 m
Ponor	9,5 m
Pohon	4 hřídele 80 000 hp
Rychlost	27 uzlů
Dosah	5500 námořních mil při 16 uzlech (10 200 km při 30 km/h)
Posádka	1368
Výzbroj	Červen 1943: 8 × 410 mm/45 typu 3. roku (4xII) 18 (dříve 20) × 140 mm/50 typu 3. roku 8 × 127 mm/40 typu 89 (4xII) 20 × 25 mm/60 typu 96 (10xII)
Letadla	3

V červnu 1942 během bitvy u Midway byla Mucu součástí hlavního svazu admirála Isoroku Jamamota společně s bitevními loděmi Jamato a Nagato, letadlovou lodí Hóšó, křižníkem Sendai, devíti torpédoborci a čtyřmi pomocnými loděmi.

Zkáza

Mucu na moři po rekonstrukci

Při plavbě ve Vnitřním moři došlo 8. června 1943 na Mucu k mohutné explozi v muničním skladu číslo 3 asi 3 km na sever od dnešního památníku na ostrově Suó-Óšima. I když příčina výbuchu nebyla nikdy objasněna, prohlásila japonská vláda, že šlo o výbuch způsobený lidmi. Exploze byla tak silná, že okamžitě oddělila záď před dělovou věží číslo 3 od zbytku lodě a způsobila zaplavení kotelen a strojovny. Prakticky ihned se 163 metrů dlouhá přední část lodi převrátila na pravobok a potopila. Zemřelo 1100 mužů nejen z lodní posádky ale i včetně 140 instruktorů a kadetů z leteckého učiliště, kteří zde byli na seznamovací exkurzi. Záď se převrátila a zůstala na hladině ještě skoro 12 hodin, než dosedla na dno jen pár set metrů na jih od hlavní části vraku (33°58′ s. š., 132°24′ v. d.). Zachráněno bylo jen 350 přeživších.

Ihned po výbuchu byla japonská flota mobilizována a hledala v malé zátoce nepřátelské ponorky, ale tato snaha vyšla na prázdno. Byla zahájena operace na vyzvednutí vraku, ale brzy byla zrušena. V červenci 1944 byla z Mucu vyzvednuta pouze munice a vyčerpáno cenné palivo. Po dalších 25 let zůstala Mucu nedotčena.

Vrak

Až mezi lety 1970 a 1978 byly prováděny pokusy o vyzvednutí vraku. Postupně byla vyzvednuta velká část přídě, kotvy, lodní šrouby, kormidlo, hlavní děla, celá záď a kompletní dělová věž číslo 4. Mnoho artefaktů je vystaveno v Muzeu památníku Mucu ve městě Tówa. Dělová věž číslo 4 je vystavena v bývalé námořní akademii v Etadžimě. Jedno z 140mm děl je k vidění v tokijské svatyni Jasukuni. Jedno 410mm dělo je vystaveno v Muzeu námořních věd v tokijské čtvrti Šinagawa.

V současnosti leží zbytek vraku Mucu na pravoboku obrácen kýlem vzhůru pod úhlem 45° v hloubce 40 metrů. Část vraku nejblíže hladině je v hloubce jen 16 metrů, a tak i když není označená, lze ji snadno najít sonarem.