Muhammad ibn Abd al-Wahháb
islámský teolog From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Muhammad ibn Abd al-Wahháb (1703 – 22. června 1792) byl náboženský vůdce,[1] islámský učenec a teolog[2][3][4] z Najdu ve střední Arábii, zakladatel sunnitské islámské doktríny a hnutí známého jako wahhábismus.[2][3][5][6][7][8][9][10][11]
Remove ads
Život
Narodil se v rodině právníků a jeho vzdělání spočívalo v poměrně standardním učebním plánu muslimského ortodoxního práva podle hanbalské školy, která byla v jeho regionu nejrozšířenější. Navzdory zakotvení v klasické sunnitské tradici se ibn Abd al-Wahháb postupně vzepřel proti mnoha populárním sunnitským praktikám, jako je navštěvování a uctívání svatyní a hrobek muslimských svatých,[3][5] což podle jeho názoru znamenalo herezi nebo dokonce modlářství.[5][12] Jeho hlavním dílem je kniha Kitáb al tauhíd (Kniha o Boží jedinečnosti), která obsahuje 67 krátkých kapitol. Je napsaná naléhavým stylem a má jediný cíl: výzvu (dawa) k osvobození muslimů od falešných bůžků a idolů, k navrácení islámu k jeho původní čistotě a k odstranění nejrůznějších druhů tmářství pomocí vnitřního džihádu. Tento návrat má být umožněn doslovným prováděním Božích nařízení a bezvýhradným následováním příkladu proroka Mohameda.
Remove ads
Wahháb a Saudové
Navzdory tomu, že jeho učení bylo odmítnuto mnoha nejvýznamnějšími sunnitskými muslimskými učenci té doby[2][12] včetně jeho vlastního otce a bratra,[2][12] ibn Abd al-Wahháb uzavřel kolem roku 1744 nábožensko-politický pakt s Muhammadem bin Saúdem, zakladatelem dynastie Saúdů. Společně položili základy dnešního saúdského státu, [3] [13] a zahájili dynastické spojenectví a dohodu o sdílení moci mezi jejich rodinami, které v Saúdské Arábii trvá dodnes. [3] [1] Přední náboženský rod Saúdské Arábie Al aš-Šejk jsou potomci ibn Abd al-Wahhába,[1] ve svém státě trvale vedou ulamu[14] a dominují státním duchovním institucím.[15]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads