Nábytek

Nábytek neboli mobiliář je mobilní vybavení lidského obydlí, obytných, technických, hospodářských, pracovních, rituálních či rekreačních objektů nebo jejich vnějšího příslušenství (zahrad, pláží), ale také dopravních prostředků, technických a hospodářských prostor. Může mít funkci relaxace, užitkovou, či jako prostředek práce.

Tvůrce nábytku, Ludwig Deutsch

Na tento článek je přesměrováno heslo mobiliář. O vybavení veřejných prostranství pojednává článek městský mobiliář.

Historie

První primitivní, ale funkci plnící nábytek se vyskytoval s prvními lidskými sídly již v pravěku. Zpočátku byl používán v jeskyních u ohnišť a byl vyroben podobně jako samotné obydlí, a to z posbíraného nebo pazourky opracovaného dřeva, kamenů nebo kostí. Příkladem může být kamenný dům Skara Brae na Orknejských ostrovech, kde se dochoval i původní kamenný nábytek. Běžně však lidé v paleolitu používali k výrobě dřevo, především větve. Díky tomu, že vytvořili různé nástroje (sekyry, nože, pily, dřevěné paličky, škrabadla – předchůdce hoblíku, šídla, jehly) a objevili první stroj na opracování dřeva (smyčcový svidřík, kterým se běžně rozdělával oheň), mohli vyrábět nábytek z dílců spojených čepem nebo oplétaným spojem (koženými řemínky, liánami). Tím vznikly různé lehátka proplétané proutím nebo trávou, stoličky, stoly, police ap.^[1][2]

• 
  Rekonstrukce obydlí z doby bronzové, Schaffhausen, Museum zu Allerheiligen
• 
  Místnost ve Skara Brae s viditelnou kamennou policí
• 
  Rozdělávání ohně svidříkem, stejný způsob jako vrtání díry pro čep

Rozdělení

Nábytek dělíme podle několika kritérií:

• využití (účel, funkce, konstrukce): interiérový/exteriérový; solitér/souprava; jednotka/série; skládací/stabilní; mobilní/vestavěný; domácí/pracovní/cestovní; relaxační/tělocvičný; víceúčelový (polyfunkční)
• materiály: dřevo, kovy, sklo, plasty, textilie, keramika, cihly, beton, papír
• stáří a vzhled: sloh, styl, design

Využití

obývací:

• sedací: židle, křeslo, sedačka, stolička, míč, lavice, pohovka, gauč, nosítka, vana, bidet, posed
• lehací: lehátko, postel, palanda, lavice, pohovka, vana
• klekací: klekátko, chrámová lavice, stalla, zpovědnice
• stojací: kazatelna, sprchová vanička, žebřík
• houpací: křeslo, houpačka, kolébka, kůň
• jídelní, psací, pracovní, hrací: stůl

úložný:

• stabilní: skříně, skříňky, police, kredence, noční stolky, trezory, věšáky
• mobilní: truhly, skříňky, kufry

dekorační:

• reprezentační - reprezentuje společenské či hospodářské postavení majitele
• výstavní - má funkci estetickou a/nebo obchodní, někdy úložnou, jindy sedací

dělicí zástěna, paravan, chórová přepážka

víceúčelové předměty s možnou funkcí nábytku: bedna, kufr, žebřík, klavír, elektrospotřebič, vana, kamna, pec, hračka

Nábytkové soustavy, soubory a jednotky zvláštního určení

• pro ubytovací, stravovací a společenská zařízení
• pro školy a školky
• pro kanceláře (administrativu, obchod)
• pro továrny a dílny
• pro zdravotnická zařízení, laboratoře, koupelny, sportovní stadiony a fitcentra
• pro chrámy, modlitebny, synagogy
• pro ostatní zařízení se zvláštním určením

Nábytkové slohy a období

Slohy nábytku v českých zemích^[1]

1030–1250	Románský sloh
1220–1520	Gotika
1520–1650	Renesance
1620–1810	Baroko
	Pozdní baroko	Klasicismus	Rokoko	Luiséz	Lidový nábytek
1800–1820	Neoklasicismus a Empír		Romantismus
1815–1850	Biedermeier				Lidový nábytek
1840–1910	Historismus
Novogotika	Novobaroko	Druhé rokoko	Novorenesance	Eklekticismus
1895–1920	Secese | Kubismus | Konstruktivismus
1920–2020	slohy 20.– 21. století
	Art Deco	Tradicionalismus	Funkcionalismus	Bruselský styl
	postmoderna a další

Galerie

Galerie různých druhů nábytku:

• 
  Lidový nábytek – postel
• 
  Zahradní lavice se stolem
• 
  Odpočivné křesílko
• 
  stolička
• 
  Lidový nábytek -skříň
• 
  Designový dětský nábytek
• 
  Židle od Arneho Jacobsena
• 
  Nákres sekretáře

Výroba nábytku

Související informace naleznete také v článku Nábytkářský průmysl.