Praha-Vysočany (nádraží)

Praha-Vysočany je železniční stanice na tratích Praha–Turnov a Praha – Lysá nad Labem – Kolín. Nádraží se nachází na území pražské čtvrti Vysočany v městské části Praha 9, poblíž stanice metra Vysočanská a tramvajové zastávky Nádraží Vysočany na Sokolovské ulici.

Praha-Vysočany
nová odbavovací hala ve stanici
Stát	Česko Česko
Kraj	Hlavní město Praha
Město	Praha (část Vysočany)
Souřadnice	50°6′44″ s. š., 14°29′51″ v. d.
Praha-Vysočany
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	573162[1]
Tratě	Praha–Turnov, Praha – Lysá nad Labem
Nadmořská výška	211 m n. m.
V provozu od	1872
Zabezpečovací zařízení	elektronické stavědlo ESA 11[1] (DOZ z CDP Praha)[2]
Dopravní koleje	6[3]
Nástupiště (nástupní hrany)	3 (5)[3]
Počet cestujících	1 519 000 (2019)[4]
Vypravené vlaky	64 035 (2019)[4]
Prodej jízdenek
Návazná doprava	metro B, tramvaj, autobus
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V letech 2021 až 2023 stanice prošla komplexní přestavbou, v rámci které byla zřízena dvě ostrovní a jedno vnější nástupiště. Příchod a odchod na ně zajišťují dva podchody. Původní staniční budova stála do roku dubna 2021 v ostrovní poloze mezi kolejemi, nová odbavovací budova je umístěna na úrovni vstupu do podchodu z jižní strany.

Historie

Trať z Neratovic do Prahy, vedoucí k dnešnímu hlavnímu nádraží vítkovskou tratí, byla uvedena do provozu roku 1872 jako součást Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy.

Historické česko-německé nápisy na svém původním místě ve východní hale staré budovy

V roce 1873 byl zahájen provoz na trati Hradec Králové – Nymburk – Praha, součásti Rakouské severozápadní dráhy, která z vysočanského nádraží pokračovala přes Karlín na pozdější nádraží Praha-Těšnov. V úseku Praha-Vysočany – Praha-Těšnov byla 1. července 1972 ukončena osobní doprava a roku 1984 na ní byl zastaven i nákladní provoz. Vítkovská trať byla zrušena v roce 2008 kvůli zahájení provozu na Novém spojení, na významné části jejího tělesa byla zřízena cyklostezka.

Dříve samostatné město Vysočany bylo k Praze připojeno v roce 1922, ale nádraží bylo na současný název Praha-Vysočany přejmenováno až roku 1941. Na území Vysočan se ovšem nachází i osobní část nádraží Praha-Libeň.

V letech 2003–2021^[5] byl ve stanici nainstalován informační systém HIS-VOICE vyvíjený společností mikroVOX, který cestujícím poskytuje informace o vlacích, a to hlášením staničního rozhlasu a vypisováním informací na informační tabule.^[6] V rámci rekonstrukce došlo v březnu 2021 k jeho nahrazení informačním systémem INISS.

Rekonstrukce nádraží

V letech 2020–2023 proběhla celková modernizace trati v úseku Praha-Vysočany – Mstětice, která se týká i celého nádraží a jeho uspořádání. V dubnu 2021 došlo k demolici původní nádražní budovy, staré téměř 150 let, jelikož se s ní vzhledem k jejímu zanedbanému stavu a pozici mezi kolejemi v novém návrhu stanice nepočítalo.^[7]

Na nádraží ve Vysočanech se nacházejí dvě ostrovní a jedno vnější nástupiště. Příchod a odchod na ně zajišťují dva zcela nové podchody, z nichž jeden je bezbariérový.^[8] Nové odbavovací prostory pro cestující, jako náhrada za původní budovu mezi kolejemi, byly vybudovány^[9] v místě původního vstupu do podchodu z Podnádražní ulice.^[10]

Od června 2023 je stanice dálkově ovládána z centrálního dispečerského pracoviště Praha.^[2] Celý zrekonstruovaný úsek byl dokončen v prosinci 2023.^[11]

Tratě

Na nádraží se od roku 1873 setkávají dvě železniční tratě:

• turnovská – jednokolejná neelektrizovaná trať vedoucí z pražského hlavního nádraží přes Neratovice, Všetaty, Mladou Boleslav do Turnova
• nymburská – dvoukolejná elektrizovaná trať Praha Masarykovo nádraží – Lysá nad Labem – Nymburk – Poděbrady – Kolín, která původně vedla na dnes již neexistující nádraží Praha-Těšnov

Původní staniční budova

Světelná dekorace v podchodu odkazující na původní staniční budovu

Stará nádražní budova byla umístěná ostrovně, mezi kolejišti obou tratí. Jednalo se o jediný takový případ v celé Praze.^[12] Budova byla přístupná pouze podchodem, z něhož část mezi 2. a 3. nástupištěm zůstala zachována.^[13] Dlažba v této (severní) části je označována za nejstarší dochovanou dlažbu na území vnější Prahy. Objekt tvořily dvě samostatné haly, které nebyly nijak spojeny, a přechod mezi nimi byl možný pouze podchodem nebo po nástupišti. V západní, odjezdové hale se nacházela osobní pokladna pro prodej jízdenek, tabule s aktuálními odjezdy vlaků a lavičky pro cestující. Ve východní, příjezdové hale se nacházely jízdní řády a historické česko-německé orientační cedule. Dne 10. dubna 2021 byla budova uzavřena^[14][15] a v průběhu dubna srovnána se zemí.^[7]

Galerie

• 
  Pohled na původní nádražní budovu (2015)
• 
  Pohled na nádraží před rekonstrukcí ve směru od Vysočan
• 
  Původní staniční budova a kolejiště turnovské tratě z Vysočanské ulice
• 
  Původní vstup do podchodu ze směru od Vysočan, na jehož místě vznikla nová odbavovací hala
• 
  Starý podchod pod nádražím a kolejištěm, dříve spojující ulice U Vinných sklepů a Podnádražní
• 
  Stavba na počátku srpna 2021
• 
  Vstup do nového podchodu z Podnádražní ulice
• 
  Výstup z nového podchodu na první nástupiště
• 
  První nové nástupiště