Národní parky v Česku
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Národní parky (NP, v případě Krkonošského národního parku i tradičně KRNAP) jsou v Česku velkoplošná, zvláště chráněná území. V České republice jsou vyhlášeny čtyři národní parky, jejichž celková rozloha činí 1190 km², tedy 1,5 % rozlohy Česka.[1] Status národních parků upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V roce 2024 založily správy českých národních parků neformální sdružení – Asociaci národních parků České republiky (ANP ČR).[2]
Národní parky v Česku
Nejstarším je Krkonošský národní park, který byl vyhlášen v roce 1963, nejmladším Národní park České Švýcarsko, jenž vznikl roku 2000. Největším je Národní park Šumava zabírající 684,6 km², nejmenším jediný moravský Národní park Podyjí o rozloze 62,8 km².
Remove ads
Zákonná úprava
V roce 1956 byl vydán zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, který definoval pojem i jeho náplň na území Československa. Rozsahy vyhlášených chráněných území se dodatečně měnily vládními nařízeními.
Vývoj názorů na ochranu přírody vedl v roce 1992 k přijetí nového zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,[3] který národní park definuje v § 15:
„ | Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením. Národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky se vyhlašují zákonem. | “ |
— § 15 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny |
Návrh na změnu zákona (2025)
Dne 10. dubna 2025 byly poslanecké sněmovně předloženy pozměňovací návrhy k novele zákona o ochraně přírody a krajiny.[4] Většinu návrhů přeložil poslanec za ODS v koalici SPOLU, Jan Bureš. ODS už s podobnými návrhy přišla v letech 2016–2017, kdy pro ně nezískala dostatečnou podporu ve sněmovně.[5][6] Expert Hnutí DUHA Jaromír Bláha, který se dlouhodobě zabývá lesy v českých národních parcích, označil pozměňovací návrhy poslance Bureše za jeden z nejhorších, které kdy v životě četl.[5] Navržené úpravy zákona označil za odborně nekompetentní a některé i nesplnitelné.[5][7] Matěj Pomahač, spolupředseda Zelených, uvedl, že pokud by byly tyto návrhy schváleny, znamenalo by to faktickou likvidaci národních parků.[8] Bureš navrhl změnit způsob hlasování v Radách NP tak, aby obce získaly znovu blokační možnost k jakémukoliv rozhodnutí Rady. Tato praxe byla již zavedena před rokem 2017 a vedla k rozhodovací paralýze. Po tehdejší novele, kdy se každý jednotlivý člen rady (včetně povinně zastoupených starostů) stal jedním z členů Rady, která hlasovala jako celek, se naopak rozhodovací mechanismy znovu daly do pohybu.[9] Další změna navrhla povinnost, aby celé území národního parku bylo průjezdné pro hasičské cisterny. Bureš to odůvodnil tím, že v lesích musí být průjezdné cesty např. pro hasiče, aby bylo možné se vyhnout požáru, který vznikl v Českém Švýcarsku v roce 2022. Návrh však byl zcela v rozporu s jedním z hlavních cílů národních parků – ponechat část území přirozenému vývoji bez zásahů člověka a nereflektoval ani fakt, že při hašení lesních požárů má klíčovou roli hašení ze vzduchu.[9] Dle dalšího návrhu by tzv. „suchý les“ neměl být považován za funkční ekosystém a proto by mělo být umožněno kácení, a to i v bezzásahových zónách.[10] Dále bylo navrženo, aby národní parky sloužily „k rozvoji obcí“, což bylo kladeno na stejnou úroveň jako cíle ochrany přírody. Experti argumentovali, že v praxi by to jen podpořilo zástavbu národních parků, kdy by developeři mohli využít argumentů, že naplňují záměry poslání národního parku.[5][10][7] Hnutí DUHA v reakci na pozměňovací návrhy zveřejnilo výzvu Divočina nabeton s peticí na zachování ochrany národních parků, vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a rozšíření ochrany divoké přírody.[11][10]
Remove ads
Seznam národních parků
Tabulka zachycuje všechny čtyři národní parky v Česku s datem vyhlášení a rozlohou.[12]
Remove ads
Plánované nové národní parky
Kolem roku 2010 zvažovalo Ministerstvo životního prostředí vznik Národního parku Jeseníky ve vrcholových oblastech Hrubého Jeseníku, a to vyčleněním asi čtvrtiny území stávající CHKO Jeseníky.[13][14]
Vláda Petra Fialy hodlala podle svého programového prohlášení z ledna 2022 vyhlásit dva nové národní parky, NP Křivoklátsko (vyčleněním části území z CHKO Křivoklátsko) a NP Soutok.[15][16][17] V březnu 2023 ale své programové prohlášení upravila na vyhlášení NP Křivoklátsko a přípravu podkladů k vyhlášení dvou chráněných krajinných oblastí, CHKO Krušné hory a CHKO Soutok.[18][19]
Mapa

Galerie
- NP Šumava
- Krkonošský NP
- NP České Švýcarsko
- NP Podyjí
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads